Plynovod v Baltském moři má vést severní cestou, pobaltské země jsou proti

Riga - Rusko-německé konsorcium Nord Stream chce začít stavět v roce 2009 jeden z nejdelších plynovodů na dně moře. Výstavba plynovodu pod hladinou Baltského moře ale dělá starosti nejen některým zemím, přes které je plánován, ale také těm, které od něj budou odříznuty. O projektu společnosti Nord Stream jednali také zástupci jedenácti zemí na summitu v lotyšské Rize, kde se stal tématem číslo jedna.

Představitelé rusko-německého konsorcia tvrdí, že se bude jednat o bezpečný plynovod, který doplní zdroje v Severním moři. Největší investice na Baltu a jeden z nejdelších plynovodů na dně moře bude 1220 kilometrů dlouhý a povede z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu přes výsostné vody Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa, vyhne se ale Polsku a třem pobaltským zemím.

Právě premiéři Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska v Rize řekli projektu společné ne. „Obávají se totiž, že jejich země mohou být od dodávek odříznuty, a ujištěním Moskvy, že se opravdu není čeho obávat, premiéři čtyř zemí příliš nevěří,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Také Finsko a Švédsko jsou projektem znepokojeny. Mají ale opačný problém, a to otázku bezpečnosti. Lotyšsko se obává, že plynovod povede územím, kde na dně moře leží přes 50 000 tun nevybuchlé chemické munice z druhé světové války.

„Naše stanovisko je neměnné. Nemyslíme si, že varoanta na dně moře je lepší než tranzit po zemi. Ten je určitě levnější,“ říká polský premiér Donald Tusk.

Mezi členy konsorcia se řadí ruská společnost Gazprom, německé E.ON, Ruhrgas a Wintershall a nizozemská Gasunie. Plynovod má vést z Ruska do Německa a celkové náklady na projekt se mají vyšplhat na 7,4 miliardy eur (zhruba 183,1 miliardy korun). Přepravní kapacita má dosáhnout 55 miliard metrů krychlových, což je zhruba desetina evropské spotřeby plynu. Konsorcium očekává, že by mohlo získat povolení ke stavbě od všech zemí a zahájit výstavbu do konce příštího roku. První plyn by tak mohl začít proudit plynovodem v roce 2011, jak firma původně naplánovala.

Také přes české území povede jedna z větví plynovodu Nord Stream. Konkrétně půjde o plynovod Gazela, který bude mít za úkol propojit podmořské trubky v Baltském moři s plynovody vedoucí jihovýchodem Evropy. Gazela by se měla v Česku začít stavět za rok a půl.

Summit baltských států
Summit baltských států