Právo na odpověď využila první slovenská politická strana

Bratislava - První slovenská politická strana využila nového tiskového zákona, a to ani ne 48 hodin poté, co začal platit. Lidová strana HZDS  požádala o opravu komentáře otištěného 2. června v deníku SME. List žádost HZDS zveřejnil, samotnou opravu článku ale zatím nepublikoval.

Vladmir Mečiar a jeho strana HZDS stojí za první žádostí o zveřejnění reakce na komentář, který vyšel v pondělí v deníku SME. Autorem komentáře, který se Mečiarově straně nelíbil, je Marián Leška. Ten se v textu strefuje do dvou politiků HZDS, kteří se slovně pustili do Slovenské informační služby a prezidenta.

Krátce po zveřejnění zaslala HZDS listu dopis, ve kterém žádá opravu textu. Mluvčí strany pro deník SME uvedla: „Ve smyslu nového tiskového zákona trváme na nápravě chybných a nepravdivých údajů.“ Deník SME žádost HZDS zveřejnil na svých stránkách a podrobně ji rozebírá. Závěrem ale list tvrdí, že jediný mylný fakt v komentáři byl ten, že Ján Kovarčík je místopředsedou HZDS. Ve skutečnosti jím totiž není.

Deník ještě samotnou opravu článku nezveřejnil. Písemná žádost od HZDS totiž nesplňuje zákonem požadovanou formu, kterou musí takový text mít. Žádost nebyla na hlavičkovém papíře. HZDS nakonec potvrdila, že vlastně ani nešlo o žádnou oficiální listinu. Deník tedy zveřejnil neformální dopis od Mečiarovy strany jenom jako výjimku, která má ilustrovat praktické využití práva na odpověď.

Práva na odpověď se budou dožadovat politici a ne většinoví občané

Ohradit se proti textu v slovenském deníku umožnil HZDS nově platící tiskový zákon. Ten už v době schvalování vyvolal na Slovensku rozporuplné reakce. Navzdory protestům vydavatelů, opozice a některých odborníků zákon parlamentem prošel, podepsal jej i prezident Gašparovič.

Nejdiskutovanějším bodem normy je takzvané právo na odpověď, které umožňuje jakékoli osobě dožadovat se uveřejnění odpovědí na článek, ve kterém se objevují třeba i pravdivé informace o dané osobě.

Média se proto obávají, že politici nového zákona budou zneužívat a budou se dožadovat zveřejnění nesmyslných reakcí na články. Vláda přitom tvrdí, že nový předpis má pomoci hlavně běžným občanům bránit se proti útokům médií.

Žádost HZDS je ale důkazem, že politici zřejmě budou nového zákona využívat k prosazovaní svých zájmů. „Dopředu jsme tušili, že to nebudou reakce většinového občana, ale těch, o kterých se nejvíc píše, tedy politiků,“ uvedl pro deník SME předseda Sdružení vydavatelů periodického tisku Miloš Nemeček.

Novináři proto zvažují podání ústavní stížnosti. Sdružení vydavatelů si dokonce nechalo vypracovat analýzu, zda není v zákoně nějaká mezera, která by se dala napadnout. První analýza naznačovala, že ústavní soud by mohl některé jejich argumenty přijmout. Nyní se zpracovává ještě druhá studie. Pokud se potvrdí, že zákon je skutečně napadnutelný, zřejmě ústavní stížnost vydavatelé podají.