Evropský tisk reagoval na irské referendum, vstup Chorvatska by irské „ne“ ovlivnit nemělo

Praha - Ukazuje se, že dopad irského referenda o Lisabonské smlouvě bude mít další dalekosáhlé důsledky. Mimo jiné zvedl celoevropskou vlnu obav a výtek. V analýzách vyšly najevo další pravděpodobné důvody, proč Irové volili "ne" a evropský tisk předpovídá Unii nepříjemné nejbližší měsíce, což se dotkne především českého předsednictví.

Irský tisk dnes vyjádřil obavy o pozici Irska v rámci EU hned na několika úrovních. Většina komentátorů a analytiků se obává odsunutí Irska na druhou evropskou kolej a zhoršení vztahu Irů ke státům kontinentu.

Odmítnutí smlouvy přitom pravděpodobně mělo s její skutečnou podstatou a obsahem jen málo společného a do rozhodování lidu se promítla především neutěšená politická situace, nepřipravenost vlády na argumentaci s odpůrci a často velmi diskutabilní obavy voličů. Například zdražení energií, zvláště benzinu, čeká Evropu a Irsko tak jako tak. Roli pak nejspíše sehrála i agresivní kampaň odpůrců potratů, z jejíž projevů dostalo mnoho Irů dojem, že s podpisem smlouvy by se v celé zemi jaksi automaticky potraty povolily.

Deník The Irish Times publikoval stanoviska mnoha evropských představitelů. Francie hodlá prosazovat zopakování irského referenda, tentokrát s možností status Irska v EU pozměnit, jestliže smlouvu opět neprosadí. Itálie ústy prezidenta Napolitana řekla, že „Země s evropskou vizí by měly pokračovat nadále a nechat stranou ty, kdo proces blokují.“ Předseda výboru pro EU v německém parlamentu Axel Schäfer prohlásil, že se vší úctou k irskému hlasování nelze dovolit, aby tak malý počet Irů (rozdíl mezi odpůrci a zastánci byl v referendu něco málo přes 100 000) ovlivnil tak ohromnou většinu Evropy.

Na domácí pohled se zaměřil deník Irish Independent. Podle něj je zamítnutí smlouvy zlým snem pro současného premiéra Briana Cowena, který má příští týden výsledky referenda obhájit na summitu EU. Předseda Evropské unie José Barroso chce podle svých slov slyšet především „Premiérův názor na to, proč by vůbec někteří lidé hlasovali proti lisabonské smlouvě.“ Irish Independent uvedl další z možných vysvětlení, a totiž obavu Irů ze ztráty kontroly nad daněmi, neutralitou země a veřejnými službami. Poté však deník cituje paradoxní pohled ekonomů a finančních analytiků, podle kterých od teď EU bude Irsko mnohem přísněji trestat za případná nedodržení kritérií eurozóny. Výsledkem by bylo například omezení veřejných výdajů a vyšší daně.

Německý tisk varuje před možným rozšířením euroskepticismu 

V německém tisku se objevila obava, aby irské odmítnutí lisabonské smlouvy nepodpořilo euroskepticismus některých již předem odmítavých zemí, jako jsou například Velká Británie, Rakousko nebo Česká republika. Zatímco například deník Süddeutsche Zeitung hodnotí výsledek jako neštěstí evropské politiky, Die Welt soudí, že evropská integrace na smlouvě zase tak závislá není. Frankfurter Allgemeine Zeitung si v případě odmítnutí smlouvy v některé z těchto zemí není co nalhávat, protože by ji odsoudilo k smrti.

„Česko váhá a čeká na příležitost ke změně postoje,“ varuje list Süddeutsche Zeitung. Pokud se naopak v 26 z 27 zemí EU podaří smlouvu ratifikovat, „bude alespoň malá naděje, že Irové půjdou ještě jednou do sebe.“ Podle dalších deníků se Evropa dostala do další krize, podobné jakou si prošlapři schvalování každé „velké smlouvy“. Z poslední krize se přitom vzpamatovala teprve před rokem.

Podle deníku Financial Times Deutschland odmítnutí smlouvy neznamená odmítnutí evropské myšlenky, ale mírné upozornění směrem k evropským politikům, kteří ve smlouvě s možnými komplikacemi naprosto nepočítali. Irové se tedy právem ptali, jaký smysl má referendum, jehož výsledek je z politického hlediska předem znám: „Cítili se zneužiti k tomu, aby odkývali smluvní dílo o 480 stranách, které je pro laika i tak těžko srozumitelné a které sotva někdo přečetl. Byla to tato přidělená role statistů, která mnohé Iry pobouřila. Nevědomky bylo toto lidové hlasování referendem proti referendům.“

Die Welt pak varoval před tím, aby politická elita Evropy nutila Irsko k opakovaným hlasováním tak dlouho, až se jí bude výsledek hodit. „To ubírá na legitimitě jak principu lidového hlasování, tak i projektu Evropy. A tento projekt není - na rozdíl od toho, jak jej prezentuje elita - nijak závislý na lisabonské smlouvě,“ tvrdí Die Welt. Evropa podle něj musí řešit dost jiných úkolů: problém Kypru, integraci balkánských států či snížení závislosti na ruském plynu a ropě.

Vstup Chorvatska do EU by irské referendum ovlivnit nemělo

Podle předsedy Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa by irské odmítnutí lisabonské smlouvy nemuselo být překážkou pro vstup Chorvatska do Evropské unie, třebaže jinak je třeba ho chápat jako prozatímní zastavení dalšího rozšiřování EU.

„Vzhledem k tomu, že lisabonská reformní smlouva zatím neplatí, nemůže se - snad s výjimkou Chorvatska - uskutečnit žádný další vstup do Evropské unie. Irské odmítnutí uvrhlo Evropskou unii do krize,“ řekl Pöttering. Chorvatsko by si jako první ze zájemců o členství v EU přálo vstoupit do společenství v roce 2010.

Brífink José Barrosa
Brífink José Barrosa
Více fotek
  • Brífink José Barrosa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/269/26823.jpg
  • Brian Cowen autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/168/16702.jpg
  • Irské referendum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/265/26417.jpg