Tójako (Japonsko) - Třídenní summit osmi nejvyspělejších zemí světa začal v Japonsku setkáním nejvyšších představitelů těchto států s lídry některých afrických zemí. Vrcholná schůzka je totiž vedle klimatických změn a rostoucích cen ropy a potravin zaměřena i na rozvojovou pomoc černému kontinentu. Hned v úvodu se dostalo na kritiku červnových voleb v Zimbabwe, které vyhrál dlouholetý autoritářský vůdce Robert Mugabe. Americký prezident George Bush volby označil za zmanipulované, tanzanský prezident Jakaya Kikwete naznačil, že země G8 a africké státy se liší v názoru na to, jak na situaci v Zimbabwe reagovat.
Summit G8 jedná o cenách potravin, emisích a kritizuje Zimbabwe
„Dělám si starosti o zimbabwský lid, jsem hluboce zklamán volbami, které považuji za zmanipulované,“ prohlásil Bush po setkání šéfů vlád a zemí G8, kterého se kromě USA a členů Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Ruska účastní také pozvaní zástupci z Alžírska, Etiopie, Ghany, Jihoafrické republiky, Nigérie, Senegalu, Tanzanie a Africké unie.
Britský premiér Gordon Brown předtím při uvítacím setkání s japonským ministerským předsedou Jasuem Fukudou vyzval G8 k vyslání tvrdého poselství do Zimbabwe, aby byla chráněna demokracie. Německá kancléřka Angela Merkelová při podobné příležitosti sdělila, že k situaci v Zimbabwe by se měli vyjádřit i afričtí představitelé.
Sever a jih se liší ve vnímání situace v Zimbabwe
Kikwete, který je zároveň předsedou Africké unie, prohlásil, že chce všechny ujistit, že znepokojení nad situací v Zimbabwe sdílí i mnoho lidí v Africe. „Jediná oblast, ve které se můžeme názorově lišit, je o tom, co dál. Vy vidíte věci jinak, ale my v Africe také. Myslím si ale, že je prostor pro diskusi,“ řekl Kikwete.
Ministři zahraničí zemí G8 a Rada bezpečnosti OSN před měsícem vydali prohlášení, ve kterém ostře kritizovali politický vývoj v Zimbabwe. Zimbabwský prezident Robert Mugabe, jehož milice vedly násilnosti proti opozici v čele s prezidentským kandidátem Morganem Tsvangiraiem, dal ale ostentativně najevo, že si z názorů většiny světa nic nedělá.
Kvůli rostoucím cenám potravin hrozí hlad milionům lidí
OSN a Světová banka vyzvaly na zasedání G8 ke zmírnění dopadu prudkého zdražení potravin. Britský premiér Gordon Brown také vyzval svět, aby přestal plýtvat s jídlem. Některé potraviny zdražily během jediného roku až dvojnásobně. Na 800 milionů lidí po celém světě se ocitlo v přímém ohrožení hladem. EU otevře fond na podporu zemědělské výroby, do nehož vloží miliardu eur, podobné finanční injekce ale nemohou zcela vyřešit příčiny potravinové krize. Jednou z nich jsou i biopaliva - alespoň podle Světové banky. Její prezident oficiálně vyzval bohaté státy, aby ustoupili od jejich masivního využívání.
Dohoda o snižování emisí - o 50 % do roku 2050
Podle nejnovějších informací se zástupcům G8 podařilo dosáhnout
určitého pokroku v otázce snižování škodlivých emisí. Brusel bude považovat summit za neúspěšný, jestliže se na něm nepodaří dohodnout na snížení škodlivin o 50 procent do roku 2050.
Podle zdroje EU panuje shoda v dílčích ekologických otázkách, například v bodě o obchodování s emisemi. Dohodu o něm podepsalo prý už všech osm států skupiny. Předseda Evropské komise José Barroso řekl, že dohodne-li se skupina G8 mezi sebou, získá lepší pozici pro vyjednávání s
Čínou a dalšími státy. Rychle se rozvíjející země jako Čína a Indie se
odmítají zavázat ke konkrétnímu snižování emisí, dokud tak neučiní bohaté vlády, zejména USA.
Jak se daří naplňování cílů z roku 2000?
Pozvání afrických představitelů na summit se ale týká jednoho z hlavních bodů jednání - naplňování rozvojových cílů stanovených na „miléniovém“ summitu OSN v roce 2000. Jeho účastníci se tehdy shodli, že do roku 2015 měl být na polovinu snížen počet lidí žijících za dolar denně, kterých byla nejméně jedna miliarda.
Stejně tak mělo být zastaveno šíření AIDS a malárie a děti v rozvojových zemích měly získat přístup k základnímu vzdělání. Země G8 se zatím v roce 2005 ve skotském Gleneagles zavázaly, že do roku 2015 zvýší svou pomoc rozvojovým zemím na 0,7 procenta HDP a do roku 2010 na 0,51 procenta.
Japonsko jako hostitel summitu chce také hovořit o závěrech letošní Tokijské mezinárodní konference o africkém rozvoji, k jejímž hlavním bodům patřilo zlepšení infrastruktury jako odrazový můstek k hospodářskému růstu chudých afrických zemí, podpora podnikání a projekt NERICA, což je nový druh rýže z asijské a africké odrůdy. S tím souvisí i aktuální téma, kterým jsou rostoucí ceny potravin a jejich nedostatek.
Medveděv jednal s Bushem, Brownem, Merkelovou a Sarkozym
Ruský prezident Dmitrij Medveděv se na okraj summitu setkal s britským premiérem Gordonem Brownem, americkým prezidentem Georgem Bushem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. S Brownem se Medveděv setkal vůbec poprvé od svého nástupu do funkce před dvěma měsíci, napjaté britsko-ruské vztahy se ale podle agentur nepodařilo nijak vylepšit.
Vztahy Londýna a Moskvy se zhoršily, když Rusko začalo Británii obviňovat z poskytování pohostinství politickým odpůrcům Kremlu. Rusko také odmítlo vydat hlavního podezřelého v případě otravy jednoho z nich, Alexandra Litviněnka, který v roce 2006 v Londýně na následky otravy radioaktivním poloniem.
Spory kolem základny Bush a Medveděv nevyřešili
Při jednání s Bushem se Medveděv držel Putinovy pozice v otázce protiraketové základny, již USA chtějí vybudovat v ČR a Polsku. „Nechci tu provádět psychoanalýzu, ale řeknu vám, že je velmi příjemný, sebevědomý, a když něco řekne, dá se tomu věřit,“ řekl o svém protějšku Bush.
George Bush:
„Medveděv je velmi příjemný, sebevědomý, a když něco řekne, dá se tomu věřit.“
Medveděva označil Bush za „chytrého člověka, který záležitosti dobře rozumí“. Ruský prezident Bushe upozornil, že je pro Moskvu nepřijatelné i náhradní umístění raket v Litvě, jestliže se to nepodaří v Polsku, jak si USA zatím přejí. Nelíbí se mu ani to, že vázne vyjednávání o ruských kontrolách na zařízeních základny.
Začal summit G8 v Japonsku.