Tójako (Japonsko) - Šestnáct států, které vypouštějí do vzduchu nejvíce škodlivin, podpořilo plán na snížení emisí skleníkových plynů, na němž se shodl summit skupiny G8. Jeho ambiciózní závazek ale rozmělnila účast rozvíjejících se ekonomik na schůzce. Deklarace je proto obecná, státy neurčily, jakým způsobem chtějí vypouštění škodlivin do vzduchu omezit. Ze závěrečného dokumentu byly hlavně na nátlak Číny a Indie vypuštěny jakékoli konkrétní termíny a další čísla.
G8 chce snížit škodlivé emise, rozvíjející se státy její ambice mírní
Poslední den summitu se k osmi členům „klubu bohatých“ připojila Čína, Indie, Jižní Afrika, Mexiko, Brazílie, Austrálie, Jižní Korea a Indonésie. Tyto země kritizovaly dohodu o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o polovinu. Čína a Indie prohlásily, že se k tomuto závazku zatím nepřipojí. Odpovědnost podle nich musí nést hlavně vyspělé země.
Již v úterý se členové G8 shodli, že do roku 2050 dojde ke snížení emisí plynů způsobujících skleníkový efekt. Dohoda je považována za průlomovou, neboť se k ní poprvé připojily i Spojené státy. Představitelé osmi nejmocnějších ekonomik se ale nedokázali shodnout na tom, z jakého stavu emisí se má při plnění cíle vycházet. Japonský premiér Jasuo Fukuda dnes na tiskové konferenci nicméně zdůraznil, že tím bylo míněno, že se vychází ze současných ukazatelů, státy Evropské unie usilují o to, aby se vycházelo z hodnot roku 1990, které byly podstatně nižší.
Ve své snaze očekává spolek G8 spolupráci od rozvíjejících se ekonomik, ke spolupráci vyzval tzv. skupinu G5, tedy Indonésii, Jižní Koreu, Brazílii, Mexiko, Jihoafrickou republiku a především Čínu a Indii. Jejich zástupci ale uvádějí, že jejich země zatím nejsou připraveny snížit emise skleníkových plynů v požadované míře, ale že jsou ochotny podniknout akce v boji proti klimatickým změnám později. Hlavní příčinou k jejich vlažné odpovědi je strach, že by ekologická omezení brzdila jejich hospodářský rozvoj. To potvrzují i slova mexického prezidenta Filipa Calderóna: „Vyspělé státy musejí finančně pomoci rozvojovým státům při jejich ztrátách z podobných omezujících kroků.“
Státy skupiny G8 a osm dalších zemí, které společně vytvořily obecnou deklaraci o potřebě omezit emise skleníkových plynů, vypouštějí asi 80 procent světových škodlivin. O dalším postupu chtějí jednat během příštího setkání G8, které se uskuteční za rok v Itálii. Zde mají země G8 představit národní plány k omezování emisí na období po roce 2012. V této době by totiž měla vejít v platnost chystaná úmluva, která nahradí dosavadní Kjótský protokol.
G8 jednala o cenách potravin, ropy a rozvojové pomoci
Vedle ochrany životního prostředí se třídenní summit G8 zavázal ke zdvojnásobení rozvojové pomoci Africe, boji proti infekčním chorobám ale také na světovou ekonomiku. Z té se zabýval především rostoucími cenami potravin, ropy ale i budoucností biopaliv. G8 se také zabývala hospodářským růstem - především inflačními tlaky - na konferenci vyzvaly státy, které mají velké zásoby potravin, aby je daly na trh. Účastníci summitu se shodli na tom, že chtějí podrobněji jednat také o jaderné energetice a obnovitelných energetických zdrojích.
G8 vydala také prohlášení ke krizovým oblastem světa
Země G8 dnes také vydaly prohlášení k politické situaci v řadě zemí světa, kde panuje napětí. Vyzvaly Írán, aby jednal zodpovědněji vůči svým sousedům, jmenovitě vůči Iráku a Afghánistánu a v souvislosti s izraelsko-palestinským mírovým procesem. V textu se také uvádí vážné znepokojení nad tím, že se Írán nepodřizuje sérii rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které Teherán vyzývají k zastavení jaderného programu. G8 proto nabádá Írán, aby přestal obohacovat uran. Západ v čele s USA podezírá Írán ze snahy vyrobit jadernou bombu.
G8 vyzvala také Izrael a Palestince, aby nepodnikali nic, co by mohlo narušit vyjednávání směřující k podpisu mírové dohody do konce roku. Přitom zopakovaly, že nadále jsou ochotny poskytovat pomoc Palestincům při posilování jejich státních institucí. Prohlášení také vybízí Barmu, aby zrušila omezení pro příjem mezinárodní pomoci obětem květnového řádění cyklonu Nargis, při němž zahynulo nebo je nezvěstných přes 133 000 lidí.
Země G8 jsou také znepokojeny zhoršující se situací v súdánském Dárfúru jak v bezpečnosti, tak v poskytování humanitární pomoci a dodržování lidských práv. Vyzvaly rovněž afghánskou vládu, aby převzala větší odpovědnost za bezpečnost, řízení a obnovu zbídačené země. Potvrdily zároveň svůj závazek pomáhat v budování afghánské armády a policie.
Indický premiér Manmóhan Singh a americký prezident George Bush na summitu G8 v japonském Tójaku