Soud předá Karadžiče do Haagu, v Bělehradě nepokoje

Bělehrad - Srbský soud dnes nařídil předat Radovana Karadžiče haagskému Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Bývalý bosenskosrbský předák má nyní tři dny na odvolání. Karadžičův advokát již řekl, že ho podá až v pátek, aby jeho vydání do Haagu co nejvíce oddálil. V Bělehradě se mezitím střetlo s policií několik stovek srbských radikálů.

Na tiskové konferenci v Bělehradě srbští vládní činitelé oznámili, že Karadžić, obviněný z válečných zločinů, byl zatčen v pondělí nedaleko Bělehradu, kde pracoval pod jménem Dragan Dabić jako soukromý lékař alternativní medicíny. Srbské ministerstvo zdravotnictví později ale popřelo, že by někdy vydalo povolení k lékařské praxi pro člověka tohoto jména. To se prý nevyskytuje ani v registru státního sociálního zabezpečení.

První výslech Karadžiče byl podle dnešního prohlášení vyšetřovatele Milana Dilpariče ukončen. Podrobnosti vyšetřovatel odmítl poskytnout a označil je za důvěrné.

Další podrobnosti odmítli vládní představitelé tisku sdělit s poukazem na to, že by to mohlo podkopat jejich úsilí o dopadení dalších dvou podezřelých ze spáchání válečných zločinů, kteří jsou stále na útěku. Jsou jimi bývalý vrchní velitel armády bosenských Srbů Ratko Mladić a Goran Hadžić, exprezident samozvané Republiky srbská Krajina. Srbský premiér Mirko Cvetković oba dnes vyzval, aby se dobrovolně vzdali. „Bude to stejně dobré pro ně jako pro srbský lid,“ apeloval na ně.

Karadiče údajně udal Mladić

Berlínský deník Der Tagesspiegel dnes na svých internetových stránkách uvedl, že informace vedoucí k dopadení Karadžiče předal srbským úřadům Mladić, aby oddálil své zatčení. List s odvoláním na mezinárodní bezpečnostní složky tvrdí, že Mladić v současnosti vyjednává se srbskou vládou, aby nebyl vydán do Haagu, ale aby byl souzen v Srbsku.

Podle Rasima Ljajiče, srbského ministra pověřeného spoluprací s haagským válečným tribunálem, Karadžić pracoval jako lékař na soukromé klinice. Údajně žil v Novém Bělehradě, což před válkou bývala výstavní čtvrť srbské metropole.

Ještě v květnu Karadžić přednášel o alternativní medicíně

Srbský státní zástupce pro válečné zločiny Vladimir Vukčević řekl, že Karadžić se volně pohyboval po městě. „Dokonce ani lidé, kteří mu pronajali byt, neměli o jeho pravé totožnosti ani ponětí.“ Ještě koncem května se pod svým falešným jménem v Bělehradu údajně zúčastnil třetího ročníku festivalu zdravého života. Přednášku Dragana Dabiče pod názvem „Jak pěstovat vlastní energii“ si prý vyslechlo asi 100 lidí. Festival byl zaměřen na alternativní medicínu, esoteriku a zdravý způsob života v duchu new age. Nabízeny byly masáže, kurzy jógy, meditace, tai-či a představilo se tam i zakázané čínské hnutí Falun kung.

Někdejší prezident bosenské Republiky srbské Karadžić čelí obvinění, že se v roce 1995 podílel na povraždění 8000 Muslimů bosenskosrbskými silami ve východobosenské Srebrenici. Tento zločin je označován za největší masakr civilistů v Evropě od druhé světové války. Karadžić je také obviňován ze spáchání zločinů proti lidskosti nebo z porušování Ženevské konvence.

V Bělehradě se demonstranti střetli s policií

Asi 250 převážně mladých srbských radikálů se dnes v podvečer v centru Bělehradu střetlo s policií. Během protestu proti zatčení bývalého bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče házeli podle svědků na policisty pochodně, lahve a židle z přilehlé restaurace. Několik radikálů, kteří zatčení Karadžiče považují za zradu na srbském národu, bylo zatčeno.

Mezi demonstranty byl i generální tajemník ultranacionalistické opoziční Srbské radikální strany Aleksandar Vučić. Ten již během dne varoval před násilnostmi kvůli zatčení bývalého prezidenta Republiky srbské, které srbské úřady oznámily v pondělí večer. „Karadžić je srbský hrdina. Jeho zadržení vyvolá silný odpor,“ prohlásil Vučić.

Před bělehradskou věznicí, do které byl Karadžić převezen, se dnes shromáždily desítky srbských nacionalistů, kteří provolávali slogany jako „Karadžić je hrdina“. Také tam bylo několik demonstrantů zatčeno. Věznici hlídaly ozbrojení vojáci a policisté. Zesílené hlídky policie jsou rozmístěny také v celém centru Bělehradu, policie a vojáci hlídají i budovu velvyslanectví USA, která byla po únorovém vyhlášení nezávislosti Kosova terčem útoku srbských nacionalistů. V centru platí zákaz shromažďování.

Vydáno pod