Oldham/Praha - Angličanka Louise Brownová se narodila 25. července 1978 jako první člověk na světě, který byl počat mimo tělo matky. O její narození se zasloužili embryolog Robert Edwards s gynekologem Patrickem Steptoem. Použili dnes již klasickou metodu in vitro, tedy mimotělní oplodnění vajíčka. Zásadní pravidla pro přirozené a umělé početí jsou stejná, mění se způsob a místo vlastního oplodnění.
Před třiceti lety se narodilo první dítě ze zkumavky
Matka Louise Brownové nemohla otěhotnět kvůli neprůchodným vejcovodům. Lékaři jí odebrali vajíčko, v živném roztoku ho smísili se spermiemi jejího manžela a vzniklé embryo poté vložili do matčiny dělohy. Louise Brownová přišla na svět císařským řezem a vážila 2,61 kilogramu. O čtyři roky později se narodila stejným způsobem její setra Natalie. Obě ženy jsou již matkami, čímž rozptýlily obavy lékařů, že děti ze zkumavky se při snažení o vlastní potomky neobejdou bez pomoci lékařů.
Embryolog Robert Edward se více než dvě desítky let zabýval modely umělého oplodnění na zvířatech. Na umělém oplodnění pracovaly i týmy lékařů ve Francii a Austrálii. V roce 1982 se podařilo dosáhnout prvního porodu dítěte ze zkumavky ve střední a východní Evropě v brněnské nemocnici.
Postup umělého oplodnění
Základní principy umělého oplodnění jsou stejné jako před třiceti lety, ale dílčí techniky se zcela změnily. Vajíčka se ženám původně odebírala během otevřené operace, následovala etapa, kdy se využívala laparoskopie, dnes se používá transpoševní odběr pomocí ultrazvukem řízené sondy.
Vajíčko a spermie se spojí v živném roztoku. Na počátku si roztoky vyvíjela každá embryologická laboratoř sama, nyní jsou to profesionální průmyslové přípravky, které se využívají na celém světě. Roztok obsahuje minerály, vitamíny a další zdroje energie.
„Kritiků vůči umělému oplodnění bylo hodně. K největším obavám patřil nárůst vrozených genetických vad nebo narušení plodnosti takto narozených dětí. Tyto obavy se naštěstí nepotvrdily,“ řekl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.
Neexistují jednotná pravidla
Na celém světě díky umělému oplodnění přišlo na svět více než 3,5 milionu dětí. Zákrok většinou podstupují ženy ve věku 30 až 39 let. Ovšem v současnosti jejich počet rychle stoupá, protože čím dál tím víc žen odkládá těhotenství do pozdějšího věku.
Nejvyšší počet umělých oplodnění se provádí v Evropě, následují Spojené státy. Ovšem jednotná pravidla neexistují, a tak některé země povolují postupy, které jsou v jiných nelegální. V Itálii například není možné zmrazit embryo. Podstatné rozdíly jsou také v maximálním počtu embryí, která mohou lékaři přenést do ženina lůna. V Británii a Skandinávii to je jedno nebo dvě, ovšem jiné země toto omezení nemají, což zvyšuje riziko dvojčat či trojčat.
Po třiceti letech řeší odborníci na umělé oplodnění nový problém „reprodukční turistiky“, která podle nich ohrožuje matky i děti. Levné letenky, otevřené hranice a rychlý vývoj lékařské péče jsou faktory, které v posledních letech umožnily neplodným párům hledat možnost nitroděložního oplodnění v zemích, kde je tato procedura mnohem levnější. Páry podle nich riskují podstoupení zákroku na klinikách, jež nemají odpovídající úroveň. V některých případech pak páry například nevědí, od koho pochází darované vajíčko.
GALERIE
Ilustrační foto