Situace v Gruzii se vyhrocuje, země vyhlásila válečný stav

Tbilisi - Gruzínský parlament schválil vyhlášení "válečného stavu". Příslušný dekret má platit ode dneška po dobu patnácti dnů. Gruzínský prezident Michail Saakašvili kromě toho požádal parlament, aby schválil stanné právo v zemi, čímž reaguje na vývoj v separatistické Jižní Osetii, který provází přímá vojenská konfrontace mezi Gruzií a Ruskem. Ruská armáda zase oznámila, že vytlačila gruzínské ozbrojené síly z jihoosetinské metropole Cchinvali. V Jižní Osetii je podle posledních zpráv již nejméně 1600 mrtvých, do Ruska kromě toho mělo uprchnout 30 tisíc Jihoosetinců. Situace v Gruzii se tak dál vyhrocuje, přičemž výzvy ke klidu zbraní jsou zatím bez odezvy. K diplomatickému řešení konfliktu vybízejí Evropská unie, Spojené státy a NATO.

ČT24 se bude situaci v Gruzii podrobně věnovat ve speciálním pořadu, který začíná dnes ve 20:00.

„Dnes podepíši dekret o vyhlášení stanného práva a požádám parlament o jeho schválení,“ prohlásil Saakašvili při zasedání gruzínské Bezpečnostní rady, které v přímém přenosu vysílala místní televize. S ohledem na převahu Saakašviliho stoupenců v poslaneckých lavicích je souhlas parlamentu považován za formalitu. Gruzínský prezident řekl, že ho k vyhlášení stanného práva nutí skutečnost, že „Gruzie nyní čelí ruské vojenské agresi“. Ruská armáda silou odpověděla na páteční pokus gruzínských oddílů ovládnout prorusky orientovanou Jižní Osetii, kterou Gruzie považuje za své území.

„Prezident Saakašvili nejdříve předevčírem prohlásil, že respektuje příměří, které tam bude, a za několik hodin na to začal útok, který znamenal, že hlavní město Jižní Osetie se ocitlo prakticky v troskách,“ okomentoval situaci Jan Petránek, podle nějž poslední zprávy hovoří již o 1600 zabitých civilistech. „Na situaci zareagovalo Rusko, protože 150 mužů v modrých přilbách bylo zraněno a 12 ruských mírotvorců bylo zabito,“ dodal Petránek.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že ruští vojáci mají za úkol přinutit Gruzínce k míru, Jižní Osetie podle něj čelí humanitární katastrofě. „Kvůli agresi z gruzínské strany se objevilo mnoho vážných humanitárních problémů. Ti, kdo tuto situaci způsobili, by za ní měli převzít zodpovědnost,“ uvedl Medveděv. Ruské jednotky na gruzínském území jsou však pro Gruzii zásahem do národní suverenity, a z Iráku se tak má zpátky do země vrátit na dva tisíce gruzínských vojáků.

Boje v Gruzii pokračují, z Jižní Osetie prchají do Ruska tisíce civilistů

Vedle bojů především v jihoosetském městě Cchinvali, které je správním střediskem autonomie trvající na své nezávislosti na Tbilisi, byly ohlášeny i ruské nálety na gruzínské cíle mimo Jižní Osetii. Bombardování čelila vojenská základna v Tbilisi, město Gori a také ropovod, který spojuje Kaspické moře se Středozemním. V oblasti jsou desítky ruských tanků a obrněných vozů.

Americký prezident George Bush v souvislosti s tím řekl, že útoky mimo oblast Jižní Osetie mohou konflikt nebezpečně vyhrotit a urgoval Rusko, aby ukončilo bombardování s tím, že „územní celistvost Gruzie musí být respektována“. Podle posledních zpráv však boje pokračují. Dvě ruské stíhačky byly sestřeleny a jednoho ruského pilota už vyslýchají gruzínské síly, které ho zajaly.

Před boji prchají z Jižní Osetie na sever tisíce civilistů. Poslední zprávy mluví o 30 tisících obyvatel, což by podle Petránka znamenalo, že polovina obyvatel Jižní Osetie uprchla do Severní Osetie, neboli do Ruska. Severní Osetie totiž patří do soustavy ruské federace, zatímco Jižní Osetie je stále součástí Gruzie.

Výzvy ke smíru nepomáhají, lidé proti konfliktu demonstrují

Výzvy od Evropské unie, Spojených států nebo NATO ke klidu zbraní nepomáhají, Rada bezpečnosti OSN se zatím navíc nedokázala dohodnout na textu rezoluce, která by obě strany vyzvala k ukončení konfliktu. „Po konzultacích jsme připravili návrh rezoluce. Někteří členové rady bezpečnosti ale potřebují více času. Proto se sejdeme znovu,“ upřesnil předseda Rady Bezpečnosti OSN Jan Grauls. Na třetím zasedání Rady bezpečnosti OSN mluvil jak představitel Gruzie, tak představitel Ruska Vitalij Čurkin který řekl, že „když Gruzínci postříleli 1500 jihoosetinských občanů, tak lze mluvit jenom o tom, že Gruzie se vůči Jižní Osetii dopouští Genocidy“.

Proti konfliktu v gruzínsko-jihoosetinském pohraničí demonstrovaly stovky lidí, například před sídlem OSN v New Yorku nebo před ruským velvyslanectvím v Tbilisi. Podle redaktora ČT Tomáše Vlacha chystá gruzínská komunita v úterý v deset hodin demonstraci v Praze před ruskou ambasádou.
Zraněná žena leží před troskami vybombardovaného domu v gruzínském městě Gori.
Zdroj: AP Photo
Autor: George Abdaladze