Tbilisi/Moskva - Ruští vojáci zůstávají v Gruzii. Moskva část země anektovala začátkem srpna, když se vyhrotil spor o kontrolu nad separatistickou gruzínskou a prokremelskou oblastí Jižní Osetií. Moskva své jednotky nakonec v pátek částečně stáhla a zbylé vojáky chápe jako mírové složky. Odvolává se přitom na dohodu o příměří, kterou však interpretuje zcela jinak než druhá strana a francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který coby zástupce EU smír zprostředkoval.
Rusové nechtějí z Gruzie, Sarkozy svolává summit
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země v současnosti předsedá Evropské unii, svolal kvůli stávající situaci na Kavkaze na 1. září unijní summit. Agetura AFP informovala, že se na něm jednat o rusko-gruzínskému konfliktu. Iniciativa vychází od německé kancléřky Angely Merkelové, která stojí o účast sousedních kavkazských zemí, ale Rusko na summitu nechce. Informoval o tom německý zpravodajský magazín Der Spiegel.
Šestibodá dohoda o příměří mezi Ruskem a Gruzií byla uzavřena 12. srpna na popud francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Její klíčovou součástí je závazek na zastavení bojů a stažení gruzínských i ruských vojáků na pozice, kde se nacházeli před vypuknutím konfliktu.
Západ se však nadále obává, že Kreml si chce pomocí svých vojsk udržet kontrolu nad bývalou sovětskou Gruzií. Prezident Sarkozy i jeho americký protějšek už v pátek uvedli, že setrvání ruských vojsk v oblasti není s dohodou v souladu. Oba prezidenti vyzvali Rusko k jejímu respektování a k ukončení odsunu.
Ruská armáda jako ochránce míru v Osetii? Západ je proti
Moskva trvá na tom, že požadavek splnila. Její vojenské jednotky na gruzínském území jsou podle ní součástí mírových sil a mají zabránit propuknutí dalších krvavých střetů. Většina se jich nachází v takzvaných ochranných zónách podél hranic s Jižní Osetií a další odštěpeneckou provincií Abcházií, některé ale zůstávají i ve vnitrozemí, například u černomořského přístavu Poti.
Vznik ochranných zón i trvalou přítomnost ruských sil Gruzie odmítá - a Západ stojí na její straně. Spojené státy, ale i Německo a další evropské země trvají na tom, aby Rusko dokončilo odsun svých vojáků. Moskva ovšem tvrdí, že má v ruce neotřesitelný argument, který ji k přítomnosti v Gruzii opravňuje. Pátý bod mírové dohody totiž mimo jiné obsahuje zdánlivě nevinnou formulaci. Stojí v něm, že dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové sbory „přijmou dodatečná bezpečnostní opatření“. A právě o interpretaci oněch čtyř slov v celém sporu jde.
Rusové se z Gruzie nestahují.