Druhé slyšení s Karadžičem v Haagu: Podle zápisu se cítí nevinný

Haag - Někdejší bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžić se dnes při druhém slyšení před mezinárodním trestním tribunálem v Haagu odmítl vyjádřit k obvinění z válečných zločinů a genocidy během bosenské války v letech 1992 až 1995. Do soudních spisů proto bylo automaticky zapsáno, že se cítí být nevinen. Slyšení, které trvalo necelých 25 minut, dnes vedl soudce Iain Bonomy; Karadžić potvrdil, že se bude hájit sám. Další slyšení bude 17. září.

Karadžić dnes znovu zpochybnil legitimitu soudu a prohlásil, že tribunál je ovládaný Severoatlantickou aliancí, která ho chce zlikvidovat. Stejně jako on přestal používat falešné jméno, měly by tak podle něj učinit všechny strany. Odmítl se vyjádřit k obvinění, dokud nebude dokončená nová verze obžaloby. Do soudních spisů proto bylo v souladu s pravidly instituce jeho jménem automaticky zapsáno, že se cítí být nevinen. Nová verze obžaloby by měla být hotová koncem září, samotný proces zřejmě začne až příští rok. Karadžičovi hrozí až doživotní trest.

Při prvním slyšení 31. července se Karadžić seznámil s 11 body obžaloby a rozhodl se využít třicetidenní lhůty na jejich prostudování. Třiašedesátiletý Srb byl po 13 letech na útěku dopaden podle srbské vlády 21. července v Bělehradě. Sám ale tvrdí, že byl neznámými lidmi zatčen již o tři dny dříve a poté držen na neznámém místě. Několik posledních roků žil Karadžić v Srbsku pod falešnou identitou jako lékař alternativní medicíny Dragan Dabić. Za informace vedoucí k jeho dopadení americká organizace Odměna za spravedlnost podle srbských médií údajně zaplatila pět milionů dolarů.

11 bodů Karadžičovy obžaloby:

  • genocida
  • spoluúčast na genocidě
  • pět obvinění ze zločinů proti lidskosti včetně vyhánění, vražd a etnického a náboženského pronásledování
  • tři obvinění z porušení válečných zákonů a zvyklostí
  • vážné porušení ženevských konvencí

Obžaloba bude na obviněních ještě pracovat a chystá jejich novou verzi. Připisuje Karadžičovi odpovědnost za povraždění 8 000 bosenských Muslimů ve východobosenské Srebrenici v roce 1995, tedy za největší masakr civilistů v Evropě od druhé světové války. Viní ho i z toho, že nařídil bombardování Sarajeva.

Při prvním slyšení před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) bývalý prezident bosenské Republiky srbské prohlásil, že s americkým vyslancem pro Balkán Richardem Holbrookem v polovině července 1996 uzavřel dohodu, že nebude souzen, když se stáhne z veřejného života. Americký diplomat to ale popírá, byť spekulace o uvedené dohodě kolují již řadu let.

Karadžić 19. srpna požádal o výměnu soudce s tím, že Alphons Orie, který vedl první slyšení, je osobně zaujatý a nezaručí spravedlivý proces. Výměna soudce je ale podle Haagu vnitřní administrativní záležitostí a s Karadžičovou žádostí nesouvisí. Jednání haagského tribunálu v předběžném řízení vede vždy jen jeden soudce, při samotném procesu, který by měl začít počátkem příštího roku, pak pracuje tříčlenná soudcovská kurie.

ICTY zahájil činnost v listopadu 1993. Zatím odsoudil 56 osob, z toho 22 si již trest odpykalo. Spravedlnosti unikají ještě dva prominentní uprchlíci z dob balkánského konfliktu v letech 1992 až 1995 - tehdejší velitel bosenskosrbské armády generál Ratko Mladić a předák chorvatských Srbů Goran Hadžić.

Radovan Karadzić
Radovan Karadzić
Více fotek
  • Radovan Karadzić autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/385/38479.jpg
  • Radovan Karadzić autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/385/38481.jpg
  • Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/385/38482.jpg