Brusel - Členské státy EU se shodly na tom, že je třeba přehodnotit vztah k Rusku. Zatím k tomu ale nedošlo, Evropa dala Rusku další šanci. Všech 27 států odsoudilo fakt, že Rusko uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, stále ale dávají Rusku šanci naplnit šestibodový mírový plán a stáhnout ruské jednotky z Gruzie. K přehodnocení evropsko-ruských vztahů by tak mělo dojít až před pravidelným EU-ruským summitem v listopadu ve francouzském Nice.
EU: Co s Ruskem? Uvidíme
V pondělí 8. září pojedou vrcholní představitelé Evropské unie do Moskvy jednat o krizi na Kavkaze a možných řešeních. Budou chtít nahrazení ruských jednotek v Gruzii mezinárodními jednotkami. Domluvili se na tom na mimořádném summitu EU v Bruselu představitelé členských států.
Také odsouhlasili, že pošlou obětem rusko-gruzínské války pomoc ve výši 6 milionů eur a že uspořádají dárcovskou konferenci pro Gruzii. Dalším z kroků bude posílení počtu pozorovatelů na Kavkaze. Premiér Mirek Topolánek tak odjížděl ze summitu spokojen: „Všechny body, které jsem měl jako hlava delegace na tomto summitu prezentovat a prosadit, byly tím závěrečným usnesením summitu naplněny.“
Předseda Evropské komise José Barroso pohrozil, že pozastaví jednání o takzvaném strategickém partnerství s Moskvou, pokud Rusko nestáhne z Gruzie své vojáky.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země nyní předsedá EU, uvedl, že Evropa nechce zahájit novou vlnu studené války s Ruskem. Podle něj je důležité, že se EU povedlo dojednat zastavení bojů na Kavkaze a také částečné stažení ruských jednotek z Gruzie.
Podle francouzského prezidenta má Evropa jednotný názor na řešení kavkazské krize, což se o Spojených státech říct nedá. Sarkozy dále prohlásil, že teď je na řadě diplomacie a že se uvidí, jak bude fungovat a jaký výsledek budou mít pondělní jednání v Moskvě. Pokud budou mít kýžený výsledek, bude to podle něj důkaz, že je EU dostatečně jednotná a silná.
Co chce EU
- Stažení ruských jednotek a jejich náhradu za jednotky mezinárodní.
- Poskytnout Gruzii pomoc s obnovou po konfliktu.
- Prohloubit vztahy s Gruzií.
- Uspořádat dárcovskou konferenci pro Gruzii.
Situace, jako je tato, ukazuje podle Sarkozyho, že EU potřebuje silné instituce schopné jednat. Podle něj je také jasné, že další rozšiřování není možné před reformou institucí, tedy před přijetím Lisabonské smlouvy.
Sarkozy podotkl, že pokud diplomatická jednání nepovedou nikam, je připraven přijmout další opatření. Podrobnosti o jejich povaze ale nesdělil.
Moskva poslala do Bruselu dva vzkazy
Moskva poslala do Bruselu ještě před začátkem summitu dva vzkazy. Nabídla vytvoření společných policejních jednotek, které by měly fungovat v nárazníkovém pásmu kolem Jižní Osetie a Abcházie. To by mělo provázet také zvýšení počtu evropských pozorovatelů v oblasti.
Druhý vzkaz připomínal, že Moskva nehodlá nic měnit na svém stanovisku, že nemohla jednat jinak. Nezávislost obou gruzínských regionů prý byla jediným možným řešením celé kavkazské krize.
Kremlu se nelíbí současné rozložení sil, kdy o všem rozhoduje Washington a jeho „vazalové“. Rusko také deklarovalo, že bude své zájmy v sousedících zemích tvrdě sledovat a prosazovat.
Vydáno pod