Nikósie - Na Kypru začaly pod patronací OSN historické rozhovory o znovusjednocení ostrova, rozděleného už 34 let na řeckou a tureckou část. Jednání má tentokrát reálnou šanci na úspěch především díky umírněným představitelům obou znesvářených národnostních komunit. Prezident řecké Kyperské republiky Demetris Christofias a vůdce kyperských Turků Mehmet Ali Talat totiž mají na rozdíl od svých předchůdců skutečný zájem se dohodnout.
Začalo jednání o sjednocení Kypru, tentokrát má šanci na úspěch
Oba prezidenti se setkali v komplexu opuštěného mezinárodního letiště v nárazníkové zóně na okraji rozdělené Nikósie. Schůzka trvala asi 90 minut, faktická jednání začnou až příští týden. Schůzky se zúčastnil bývalý australský ministr zahraničí Alexander Downer, který je od letošního července zvláštním vyslancem OSN pro Kypr. „Musíme natrvalo skoncovat s utrpením našich lidí a ostrov sjednotit,“ řekl Christofias novinářům cestou na schůzku. „Věříme, že dosáhneme úspěchu v podobě konečné dohody, a doufáme, že to bude brzy, už letos,“ dodal Talat s poznámkou, že „Ankara pochopitelně vyřešení situace na Kypru podporuje“.
Třetí největší ostrov ve Středozemním moři (po Sicílii a Sardinii) je rozdělen od roku 1974, kdy severní část ostrova obsadila turecká armáda v reakci na převrat, za nímž stáli kyperští Řekové snažící se o připojení Kypru k pevninskému Řecku. V roce 1983 byla jednostranně vyhlášena Severokyperská turecká republika, kterou ale uznává jen Ankara.
Rozdělený Kypr je nejen jednou z hlavních překážek na cestě Turecka k členství v Evropské unii, ale rovněž stálým bolavým místem vztahů mezi Aténami a Ankarou. OSN se v minulosti snažila obě komunity smířit, naposledy v roce 2004, kdy se však proti plánu tehdejšího generálního tajemníka OSN Kofiho Annana vyslovily tři čtvrtiny kyperských Řeků. Naopak turečtí voliči se pro plán vyslovili z téměř dvou třetin. Do Evropské unie pak vstoupila pouze řecká Kyperská republika.
Kypr hl. m. Nikósie (od 16. února 1995 ji Řekové nazývají Lefkósie) 9 251 km2 1 099 421 obyvatel (z toho 25,5 % v severní části) od srpna 1974 rozdělen tzv. Atillovou (zelenou) linií na ostrově jsou dvě britské základny
Mírová jednání získala nový impulz letos v únoru po zvolení Christofiase, který nahradil svého neústupného předchůdce Tasose Papadopulose. Krátce poté se začaly scházet expertní komise zastupující obě kyperské komunity s cílem připravit technické podmínky pro zahájení rozhovorů o sjednocení. Oba kyperští vůdci se ale musejí vypořádat s řadou legislativních a praktických problémů, které proces znovusjednocení vyvolává. Ačkoliv obě strany souhlasí se sjednocením a Kypr se má stát federací složenou ze dvou oddělených území a dvou národností, neshody panují v otázce, jak má toto seskupení fungovat.
Klíčovou otázkou bude status budoucího federativního státu v obou částech země. Kyperští Turci, jejichž severokyperská republika není mezinárodně uznávána, požadují, aby se skládal ze dvou suverénních států. Tuto myšlenku ale kyperští Řekové odmítají. Jejich stát je mezinárodně uznaným subjektem a Řekové nechtějí svým tureckým rivalům uznat právo na jakýkoliv druh nezávislosti. Další spornou otázkou jsou i majetkové požadavky 250 tisíc lidí, kteří museli po turecké invazi opustit své domovy.
Jak ve Studiu ČT 24 uvedl politolog Emil Souleimanov, jednání o budoucím uspořádání ostrova budou tvrdá, nicméně pro dosažení pozitivního výsledku jsou nyní ty nejvhodnější podmínky. To souvisí nejen s osobnostmi obou prezidentů, ale i s mezinárodní situací a se zlepšením vztahů mezi Aténami a Ankarou v posledních letech.