Obě favorizované strany se těší stabilní voličské přízní kolem 30 procent, podle posledních průzkumů by ale mohli stejné procento hlasů získat dohromady svobodní (FPÖ) a nová strana BZÖ jejich někdejšího populistického šéfa Jörga Haidera. Šance na zvolení do Národní rady mají ještě zelení. Předvolební kampaň všech stran se tentokrát zaměřila především na rekordní inflaci a zdražování.
Rakouské parlamentní volby se těší jedné zajímavé novince. Poprvé volí občané starší 16 let, ti ale tvoří jen 3 procenta voličů, průzkumy hovoří o tom, že jejich preference se od vzorku napříč jinými věkovými skupinami neliší.
Velká koalice lidovců a sociálních demokratů vydržela u vlády jen rok a půl. Manželství z rozumu, které vzniklo jako důsledek těsného výsledku předloňských voleb, se po mnoha peripetiích a vzájemných sporech obou tradičních rivalů rozpadlo letos v červenci. SPÖ sice předloňské volby vyhrála a měla kancléře, ale ve všech důležitých bodech při jednání musela lidovcům ustoupit a ponechat jim prestižní resorty. Ústupky lidovcům nakonec zlomily vaz sociálnědemokratickému kancléři Alfredu Gusenbauerovi, kterého v čele strany vystřídal Werner Feymann. Volebním lídrem lidovců je Wilhelm Molterer.
V Rakousku platí už řadu let nepsané pravidlo, že stranu, která vyprovokuje předčasné volby, voliči nemilosrdně potrestají. V duchu tohoto hesla lidovci, kteří ještě donedávna měli před sociálními demokraty deseti- až patnáctiprocentní náskok, v posledních průzkumech ztrácejí. SPÖ vede o jeden až dva procentní body. V poválečné historii Rakouska by se mohlo poprvé stát, že by obě hlavní strany klesly pod třicetiprocentní hranici.
