V Bělorusku proběhly volby, jsou testem pro Lukašenkův režim

Minsk - Poprvé od 90. let, kdy nastoupil k moci autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, se budou v Bělorusku konat svobodné volby. Alespoň vzdáleně by se jim měly podobat. V minulosti totiž Lukašenko systematicky potíral opozici a díky vlivu na volební komisi vždy zajistil, aby jeho odpůrci na poslanecká křesla nezasedli. Letos poprvé by ale podle analytiků mohl ve snaze zalíbit se Západu učinit ústupek a část opozičních kandidátů nechat do sněmovny projít. Volební místnosti zavřely ve 20 hodin, výsledky se očekávají v pondělních ranních hodinách.

Žádné z voleb, které se konaly během čtrnáctileté Lukašenkovy vlády, nebyly mezinárodními volebními pozorovateli uznány jako platné. O výsledku totiž až dosud nerozhodoval počet odevzdaných hlasů, ale verdikt předsedy volební komise, který byl podřízen vládě.

O místa ve 110členné dolní komoře parlamentu se letos uchází 263 kandidátů, 70 z nich jsou příslušníci opozice. Volební místnosti se otevřely v 8:00 místního času (7:00 SELČ), uzavřou se po 12 hodinách ve 20:00 místního času (19:00 SELČ).

I tyto volby označili zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) za netransparentní, protože se voliči během volební kampaně nedozvěděli zásadní informace o hlavních tématech voleb ani o kandidátech a že se předvolební klání odehrává „v atmosféře přísných kontrol“. Na volby budou dohlížet mezinárodní pozorovatelé, zatím se ale neví, zda budou vůbec vpuštěni do volebních místností.

Zástupci opozice, kteří se nakonec rozhodli dnešní volby nebojkotovat, ale v nezfalšované výsledky příliš nevěří. „Někteří opoziční kandidáti budou zvoleni, což se bude evropskému společenství prezentovat jako obrovský pokrok. Budou ale ti kandidáti, kteří budou moci po vůli,“ komentoval situaci přední zástupce běloruské opozice Aljaksandr Kozulin, který byl v roce 2006 Lukašenkovým protikandidátem v prezidentských volbách. „Samozřejmě, ústřední volební komise a úředníci ve volebních místnostech jsou vstřícnější, netouží po žádné konfrontaci… Ale to je všechno umělá záležitost, základní problém se tím nijak nemění,“ sdělil Kozulin po odevzdání svého volebního lístku novinářům.

Desetimilionové Bělorusko úzce spolupracuje především s Moskvou, protože kvůli osobě prezidenta Lukašenka, kterého Západ označuje za posledního evropského diktátora, se dostalo do částečné mezinárodní izolace. Kdyby se do parlamentu dostala část opozice, mohl by Lukašenkův režim tlačit na zrušení sankcí EU a postupné otevření evropského trhu. Zároveň by však riskoval, že se oslabí jeho moc, protože Bělorusové by mohli po dlouhé době slyšet na veřejnosti konečně i jiný hlas než jen ten oficiální.