Svět našel pro Gruzii dost peněz na obnovu

Brusel - Zástupci několika desítek států a organizací světa na dnešní dárcovské konferenci v Bruselu slíbili, že na pomoc Gruzii poničené srpnovým ozbrojeným konfliktem s Moskvou poskytnou zhruba 2,8 miliardy eur (asi 71,6 miliardy korun) z veřejných peněz. Na tiskové konferenci po skončení konference to řekla eurokomisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová, s tím, že částka předčila očekávání. K ohlášené částce je prý navíc třeba připočítat dalších 850 milionů dolarů (tedy asi 16,9 miliardy korun) přislíbených soukromým sektorem.

V Bruselu se kvůli pomoci Gruzii ve středu sešli zástupci desítek států i řady mezinárodních institucí. Konečná částka zdaleka předčila očekávání, že přísliby pomoci pro příští roky by mohly přesáhnout dvě miliardy eur.

Podle odhadů, které na žádost gruzínské vlády vypracovalo mezinárodní společenství, koordinované Světovou bankou a OSN, bude rekonstrukce Gruzie a nastartování tamní ekonomiky po válce stát během následujících tří let třeba kolem 2,38 miliardy eur (asi 60 miliard korun). Rusko na bruselské setkání pozváno nebylo. Gruzii by měla zastupovat početná delegace ministrů v čele s premiérem Ladem Gurgenidzem.

Peníze, které dárci v Bruselu přislíbí, by měly Gruzii pomoci třeba s obnovou válkou zničené infrastruktury, s opětným začleněním desetitisíců uprchlíků do normálního života i s celkovým zotavením gruzínského hospodářství z dopadů srpnového konfliktu.

„Naše pomoc se zaměří na tři věci. Zaprvé, obnovení důvěry v gruzínskou ekonomiku. Zadruhé budování infrastruktury a energetické sítě a konečně jídlo, přístřeší a nejnutnější potřeby pro uprchlíky,“ uvedla eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová.

Gruzie ale v Bruselu dostává především důležitou politickou podporu, uvedla zpravodajka ČT Eva Hrnčířová. Peníze vybrané v Bruselu jsou určené pro celou Gruzii, tedy i pro separatisitcké regiony Abcházie a Jižní Osetie. Dárci tak znovu dávají najevo, že odtržení těchto regionů neuznávají.

Česko dá Gruzii 158 milionů korun

Konferenci předsedali ministři zahraničí Francie a Česka Bernard Kouchner a Karel Schwarzenberg, spolupořádala ji Světová banka a Evropská komise. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg oznámil, že Česko Gruzii dává celkem asi 158 milionů korun.

Česká vláda o daru rozhodla už dříve. Letos Gruzie vyčerpá 20 milionů, v příštím a přespříštím roce 70 a 60 milionů korun. Další prostředky pak tvoří pět milionů korun, které šly na humanitární pomoc, potom příspěvek pro OBSE na reformu gruzínského vězeňského systému a česká diplomacie také plánuje nabídnout gruzínským studentům asi pět stipendií.

Evropská komise už dřív slíbila, že poskytne Gruzii do roku 2010 pomoc ve výši až 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). To je asi čtyřnásobek proti tomu, co tam nyní ročně v rámci své sousedské politiky zasílá.

Spojené státy prohlásily, že Gruzii dají miliardu dolarů (19 miliard korun). Podobnou sumu jako USA by pak mohly ve formě půjček uvolnit významné instituce jako Světová banka, Evropská investiční banka či Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

Slovensko konání konference vítalo. Neslíbilo ale žádnou další pomoc nad rámec toho, co už Bratislava poskytla. Krátce po vypuknutí konfliktu uvolnila humanitární pomoc ve výši 5,6 milionu slovenských korun a následně další dva miliony na pomoc civilnímu obyvatelstvu.

Gruzie se v srpnu pokusila násilím ovládnout separatistický gruzínský region Jižní Osetii. Moskva, která nad ní držela ochrannou ruku, odpověděla zásahem svých jednotek, které pronikly až do nitra Gruzie. Jižní Osetie a druhá podobná oblast Abcházie se odtrhly od Gruzie po krvavém konfliktu na počátku 90. let. Rusko po srpnovém konfliktu k nevoli EU uznalo nezávislost obou regionů.

Dary pro Gruzii

Veřejné zdroje…………. 71,6 miliardy korun
Soukromé zdroje………. 16,9 miliardy korun
Evropská komise………..12,5 miliardy korun
USA ……………………..20 miliard korun
Česko…………………….. 158 milionů korun
Slovensko…………………. 5,6 milionů korun
CELKEM …………………88,5 miliardy korun

Konflikt způsobil velké materiální škody a desítky tisíc lidí kvůli němu opustily své domovy. Z odhadovaných asi 65 tisíc uprchlíků jich zhruba 30 tisíc opustilo separatistické regiony a nemají moc velkou naději na případný návrat.

Ve Finsku se sešli američtí a ruští generálové

Nejvyšší vojenští představitelé Spojených států a Ruska se v úterý sešli ve Finsku na dopředu neohlášené schůzce. Jde o první setkání zástupců ozbrojených sil obou států na této úrovni od srpnového konfliktu mezi Ruskem a Gruzií. Mezi účastníky jednání jsou šéf sboru náčelníků štábů armády USA Michael Mullen a náčelník generálního štábu ruské armády Nikolaj Makarov.

O setkání informoval média mluvčí ambasády USA v Helsinkách Kim Hargan, který ale odmítl sdělit jakékoliv detaily. NATO na schůzku reagovalo prohlášením, že chce i nadále dodržovat své srpnové rozhodnutí o pozastavení vztahů na vysoké úrovni s Ruskem.

Eurokomisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová
Eurokomisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová
Více fotek
  • Eurokomisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/483/48243.jpg
  • Dárcovská konference pro Gruzii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/483/48247.jpg
  • Berlaymont autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/449/44804.jpg
  • Jižní Osetie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/405/40480.jpg