Kosovští Albánci prý obchodovali s orgány zajatých Srbů

Tirana - Srbsko dnes předalo albánským úřadům dokumenty, které údajně dokazují existenci obchodu s lidskými orgány během války v Kosovu. Materiály se zakládají na výpovědích srbských rodin, které v konfliktu ztratily své příbuzné. Důkazy o prodeji orgánů zajatých Srbů dnes předal v Tiraně srbský prokurátor pro válečné zločiny Vladimir Vukčević albánské vrchní státní zástupkyni Ině Ramaové. Vukčević se mimo jiné snaží prošetřit tvrzení, že se v Albánii nacházejí masové hroby s pozůstatky zavražděných Srbů. Ramaová ujistila svého srbského kolegu, že mu Albánie poskytne veškerou požadovanou podporu v jeho práci.

Obětí obchodu s lidskými orgány se údajně stalo přibližně 300 Srbů, které v době konfliktu v Kosovu prý unesli členové povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a zavlekli do severní Albánie. Šlo především o srbské civilisty, kterým prý lékaři v areálu u albánského města Burrel asi 90 kilometrů severně od Tirany odebrali vnitřní orgány, které pak skončily na mezinárodním černém trhu.

S obviněním kosovských povstalců poprvé přišla bývalá žalobkyně haagského tribunálu Carla Del Ponteová, která o těchto předpokládaných zločinech napsala v nedávno vydaných pamětech.

V květnu oznámila organizace monitorující dodržování lidských práv Human Rights Watch, že o pašování orgánů má určité informace a vyzvala k zahájení vyšetřování. Albánské i kosovské úřady vše popírají a označují celou kauzu za vymyšlenou.

Rozruch vzbudily také paměti mluvčí tribunálu

Bývalá mluvčí Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Florence Hartmannová před rokem vydala paměti, ve kterých uvádí, že zatčení bývalého bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče zablokovalo Rusko v roce 1997.

Hartmannová čelí žalobě za vyzrazení důvěrných informací. Měla se ho dopustit právě vydáním pamětí s názvem Mír a trest. Popisuje v nich mimo jiné jednání, která probíhala v roce 1997.

Tehdy byl francouzský prezident Jacques Chirac přesvědčen, aby upustil od žádostí po zatčení Karadžiče. Jistou roli hrál také fakt, že v roce 1995 byli na území ovládaném bosenskými Srby sestřeleni dva francouzští piloti.

Hartmannová ve svých pamětech tvrdí, že Francie tajně přistoupila na to, že výměnou za jejich propuštění nebude usilovat o zatčení Radovana Karadžiče a bývalého vrchního velitele armády bosenských Srbů Ratka Mladiče.