Somálští piráti jsou doma za hrdiny a žijí si jako šejkové

Mogadišo - Jako hrdiny oslavují "svoje" piráty obyvatelé somálských pobřežních měst. Nic nedbají na výroky generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, podle něhož pirátství v Adenském zálivu škodí už beztak skomírající somálské ekonomice a zhoršuje humanitární krizi v zemi, a vesele sbírají ze země drobty, které odpadnou ze stolu hodujícím novodobým korzárům. Ti si žijí díky vybranému výkupnému za unesené lodě v nevídaném luxusu - přinejmenším s ohledem na africké poměry.

Námořní lupiči se po ulicích přístavních měst Eyl, Boosaaso nebo Harardere prohánějí v luxusních autech, nemají nouzi o krásné ženy a drogy, bydlí v kamenných domech, elektřinu mají celý den a nemusejí ani platit v obchodech. Když dostanou výkupné, prodavačům to bohatě vynahradí. Najímají si dokonce cateringové společnosti, aby rukojmím z unesených lodí připravovaly jídlo v západním stylu. V očekávání tučného zisku se o zajatce starají vzorně, vedle jídla nezapomínají ani na dostatečný přísun cigaret a pití.

Z výkupného mají prospěch i pobřežní města

Za unesený saúdskoarabský tanker nyní piráti požadují výkupné 25 milionů dolarů v desetidenní lhůtě. Lodě se čtvrtinou saúdskoarabské denní ropné produkce se zmocnili v sobotu, od úterý kotví ve vodách Harardere, asi 300 kilometrů severně od somálského hlavního města Mogadišo. Když byla loď unesena, obyvatelé města to oslavovali a obchodníci připravili pro piráty na uvítanou kiosky s cigaretami, jídlem a vychlazenou oranžádou. Z pirátství profitují i samotná přístavní města v autonomní oblasti Puntland: vznikají tu restaurace i internetové kavárny a mnozí obyvatelé si díky příjmům z pirátství kupují generátory, takže si mohou dopřát elektřinu po celý den.

/*json*/{"map":{"lat":7.79807853136,"lng":47.373046875,"zoom":5,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Tato oblast je v ostrém kontrastu ke zbídačelému zbytku země, kde namísto nefunkční vlády panuje chaos, zuří občanská válka, kde sílí vliv islámských radikálů, kde se lidé v průměru dožívají 46 let a kde čtvrtina dětí umírá před pátým rokem věku. Navzdory hrozícímu nebezpečí jsou proto místní obyvatelé přesvědčeni, že přidat se k pirátům je sázkou na lepší život. V oblasti sice působí lodě amerického námořnictva, ale málokterá si dovolí zasáhnout, aby nebyl ohrožen život rukojmích. Somálští piráti podle OSN unesli od začátku roku asi 65 lodí a na výkupném získali 25 až 30 milionů dolarů (510 až 610 milionů korun).

Sami somálští piráti se přitom nepokládají za zločince, ale za jakousi neoficiální pobřežní hlídku. „My za námořní bandity považujeme ty, kdo nelegálně loví ryby v našich vodách a odhazují do nich odpad a vozí v našich vodách zbraně. Prostě v našich vodách hlídkujeme,“ prohlásil před několika týdny jeden z pirátů v rozhovoru pro britský list The Scotsman.

Výkupné si piráti nechávají vyplácet v hotovosti, protože ve zhrouceném Somálsku nefunguje bankovní systém. Peníze se shazují v nepromokavých obalech. Když dopadnou do moře plného žraloků, většinou je jejich riskantním vylovením pověřen nejstarší z pirátů. Dostává za to pak zvláštní příplatek, jak přiznal agentuře AP Aden Jusúf, pirát z Eylu. Vybrané peníze se pak přepočítávají pomocí strojů známých z bankovních přepážek, aby se zkontroloval počet i pravost bankovek.

Na piráty jedině ostnatým drátem, randálem a vodním dělem

Vybavení posádek obchodních lodí smrtícími zbraněmi na obranu proti útokům pirátů odmítají majitelé lodí i námořní organizace, protože by to mohlo přispět k eskalaci násilí a vystavit posádky nebezpečí. Řada plavidel proto nyní začíná používat dalekonosné akustické zařízení LRAD (Long Range Audio Device) a magnetické akustické zařízení MAD (Magnetic Acoustic Device), což jsou nesmrtící zbraně vysílající velmi hlasitý zvuk, jenž dosáhne dál než hlas z běžného amplionu a vzhledem ke své síle dokáže ohlušit a zastrašit protivníka.

Pirátské útoky ohrožují plavidla s rychlostí nižší než 20 mil za hodinu, jež mají nízký volný bok (vzdálenost mezi vodní hladinou a palubou). Mezi běžná opatření proto patří instalace plotu z ostnatého drátu po celém obvodu plavidla, vodní děla a nepřetržité palubní hlídky. Vodní děla vetřelce spolehlivě smetou zpátky do moře, ochranný plot ve vylepšené podobě nabízí nyní nizozemská společnost Secure Marine. Mezi sloupy plotu zvaného Secure Ship jsou dráty s napětím 9000 voltů. Podobným způsobem jsou chráněny vojenské základny. Mezinárodní úřad pro námořní dopravu ale upozorňuje, že takový plot není vhodný pro každé plavidlo - nemůže se například používat na lodích přepravujících hořlavý náklad.