Předposlední vězněný terorista RAF bude v lednu propuštěn na svobodu

Berlín - Vrchní zemský soud v německém Stuttgartu v lednu propustí po 26 letech vězení Christiana Klara, příslušníka bývalé ultralevicové organizace Frakce Rudé armády (RAF). Klar byl v roce 1985 odsouzen za devítinásobnou vraždu na doživotí, soudce ale rozhodl, že dnes šestapadesátiletý muž už není nebezpečný. Příslušníci RAF (Frakce Rudé armády) mají od 70. do 90. let na svědomí desítky politicky motivovaných teroristických útoků a zavraždili přes 30 lidí.

Klar se tedy v lednu přiřadí k několika dalším odsouzeným příslušníkům RAF, kteří byli po odpykání několika desítek let vězení před časem propuštěni, jako představitelé takzvané druhé generace RAF Brigitte Mohnhauptová, Eva Hauleová a Knut Folkerts. 

Klar rovněž patřil do druhé generace RAF, odpovědné za atentáty takzvaného krvavého „německého podzimu“ 1977. Podle převažujícího názoru byl dokonce jejím šéfem. Zadržen byl v roce 1982, o tři roky později byl odsouzen na doživotí za devítinásobnou vraždu. Mezi oběťmi RAF byli spolkový generální prokurátor Siegfried Buback, šéf peněžního ústavu Dresdner Bank Jürgen Ponto nebo šéf svazu zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer. Stuttgartský soud již v roce 1998 rozhodl, že Klar kvůli „obzvlášť těžké vině“ musí strávit ve vězení nejméně 26 let. Tato lhůta vyprší 3. ledna 2009.

Klar zřejmě příští rok nastoupí jako technik na stáž v divadle Berliner Ensemble. Dalších pět let bude stále v podmínce, bude muset spolupracovat s probačním pracovníkem a informovat úřady o svém bydlišti a zaměstnání. U příbuzných jeho obětí rozhodnutí soudu vyvolalo roztrpčené reakce, protože Klar nikdy neprojevil lítost, ani neprozradil detaily atentátů. To mu vyčítá například syn Siegfrieda Bubacka Michael, který říká, že Klar má důležité informace. Doposud není jasné, kdo vlastně jeho otce zastřelil. Rozhodnutí soudu ale respektuje.

Zatímco Mohnhauptová a Folkerts byli omilostněni již dříve, Klarovi odmítl prezident Horst Köhler milost podepsat. Osmapadesátiletá Mohnhauptová byla z vězení propuštěna v březnu 2007 ze zdravotních důvodů poté, co si odpykala 24 let. Šestapadesátiletý Folkerts byl propuštěn už v roce 1995.

Vůdci první generace RAF Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan-Carl Raspe údajně spáchali v říjnu 1977 ve vězení sebevraždu. Již o rok dříve spáchala ve vězení sebevraždu Ulrike Meinhofová.

Ve vězení tak ze všech příslušníků RAF zůstává už jen Birgit Hogefeldová, vůdčí postava takzvané třetí generace této teroristické skupiny. Zatčena byla v červnu 1993, odsouzena v roce 1999 a podle soudu nesmí být podmínečně propuštěna před odpykáním nejméně 15 let vězení, uvedla agentura DPA.