Rusko se rozloučilo s patriarchou Alexijem II.

Moskva - Rusko se dnes rozloučilo s patriarchou pravoslavné církve Alexijem II., který zemřel minulý pátek ve věku 79 let. Zádušní bohoslužbu v moskevském chrámu Zjevení páně za účasti více než 150 biskupů sloužil metropolita Kirill, který také Alexije II. dočasně nahradil v čele církve, než bude zvolen nový patriarcha. To by se mělo stát do šesti měsíců. Alexij II. stál v čele církve posledních osmnáct let a s jeho působením je spjata obroda víry, vyjádřená i obnovou tisíců kostelů a klášterů, jakož i sblížení "trůnu a oltáře". Patriarchovy ostatky spočinuly v souladu s jeho vůlí v patriarchální katedrále Zjevení Páně v Moskvě.

Obřadu se zúčastnili nejvyšší státní činitelé, včetně prezidenta Dmitrije Medveděva a premiéra Vladimira Putina s manželkami. Přicestovali i prezidenti Arménie, Běloruska, Moldavska a Srbska, předáci Abcházie a Jižní Osetie, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I., český a slovenský metropolita Kryštof a další činitelé, včetně kardinálů z Vatikánu či představitelů carské rodiny Romanovců.

Kirill nazval Alexije II. „člověkem planetárního významu“ a vybídl církev dále jít patriarchovou cestou, bez konfliktů a nepřátelství, bez prosazování moci silou, aby vítězila láska, mír a štěstí.

„Pláčeme, protože odešel náš duchovní otec“

Smuteční obřad vysílala státní televize a rozhlas v přímém přenosu. I ostatní stanice upravily program, v němž zábavu vystřídaly dokumentární a umělecké filmy, zůstaly jen populární telenovely. Dopravní omezení spojená s pohřbem výrazně postihla dopravu v metropoli, kde se vytvořily mnohakilometrové zácpy. Na pořádek dohlíželo na šest tisíc policistů.

„Nepodařilo se nám dostat do chrámu, abychom se rozloučili s naším Alexijem, ale zůstaneme tady před chrámem, abychom se zde pomodlili a doprovodili pohřební průvod,“ uvedl jeden ze stovek věřících shromážděných před katedrálou.

Mnozí přišli s patriarchovými oblíbenými květinami - bílými růžemi. „Pláčeme, protože odešel náš duchovní otec, který tolik udělal pro zemi a církev. Spolu s námi pláče i samo nebe,“ dodala moskevská penzistka Marija Alexandrovová v narážce na déšť, který se snáší na Moskvu.

V chrámu Krista Spasitele, vyhozeném Stalinem v roce 1931 do povětří a znovu postaveném na počátku 90. let, měly od sobotního večera až do dnešního rána tisíce věřících příležitost vzdát poslední poctu zesnulému. Podle odhadů se jich k rakvi přišlo poklonit více než 80 tisíc.

V ruské novodobé historii jde o první skutečný pohřeb hlavy ruské pravoslavné církve, která je v zemi vnímána i jako nositelka ruské identity a morálních a duchovních hodnot, připomněl moskevský zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Moskevský chrám Zjevení Páně vznikl v roce 1853, jako v jediném z přibližně 800 moskevských kostelů se v něm bohoslužby slouží nepřetržitě a má status patriarchálního chrámu.

/*json*/{"map":{"lat":55.7734834226,"lng":37.6007080078,"zoom":10,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Alexij, vlastním jménem Alexej Ridiger, byl zvolen do čela církve v roce 1990, poprvé od roku 1917 v alternativních volbách, o jejichž výsledku předem nerozhodly sovětské úřady. Pomohl odvrátit hrozbu občanské války při rozpadu Sovětského svazu, zejména při pokusu o komunistický puč, kdy veřejně varoval, že pozdvihnout zbraň proti neozbrojeným civilistům znamená spáchat hluboký hřích, kterým se hříšník vydělí z církve. V 90. letech ale podporoval Moskvu ve dvou čečenských válkách. Církev opakovaně odmítala podezření, že Alexij byl podobně jako jiní ruští biskupové svého času nucen spolupracovat se sovětskou tajnou policií KGB jako „agent Drozdov“.

Záhy po hlavním obřadu se začalo uvažovat o možném nástupci milovaného patriarchy. Nejblíže ke zvolení má metropolita a nejmladší z pravoslavných biskupů Kirill. Před novým duchovním vůdcem přitom stojí nesnadné úkoly - vyjasnění vztahů s Kremlem i ostatními křesťanskými církvemi či usměrnění stomilionového církevního kolosu.