O post šéfa Akademie věd se utkali Syková a Drahoš

Praha - O křeslo šéfa Akademie věd, kde se ročně vynakládá na vědu a výzkum kolem 5,5 miliardy korun, se dnes na zasedání Akademického sněmu utkala fyzioložka Eva Syková a fyzikální chemik Jiří Drahoš. Významnou funkci od Václava Pačese, který se o zvolení na druhé funkční období neuchází, převezme Drahoš, který dostal 188 hlasů. Kandidáta nyní projedná vláda a návrh předloží prezidentu Václavu Klausovi, který by měl nového šéfa jmenovat. Prezident se na volbu přišel osobně podívat a popřál akademikům šťastnou ruku. Pačesovi poděkoval za vše, co pro akademii udělal.  

Klaus také vědce vyzval, aby vrátili rozum do debaty o globálním oteplování. Je přesvědčen, že ve veřejných debatách nemají hlasy akademiků chybět: „Mám strašně špatný pocit, když absentuje hlas vědců, protože potom zesiluje hlas někoho jiného, kdo základy vědního přístupu nemá.“ Rovněž zdůraznil, že považuje za „zcela klíčovou“ spolupráci Akademie věd a vysokých škol. Premiér Topolánek se ze sněmu omluvil a akademikům zaslal dopis. Vytkl jim v něm, že zaujímají k politice i ke změnám, které výzkum a vývoj v Česku čekají, „postoj pasivní rezistence“. Od nového vedení očekává aktivní přístup.

Neočekává se ale, že by měla vláda či hlava státu proti volbě akademiků námitky. Nový předseda převezme funkci na Akademickém sněmu, který se opět sejde příští rok 24. března. Znalci poměrů v akademii nechtěli předjímat, kdo ze dvou kandidátů je favoritem. Nešlo podle nich usuzovat z počtu nominací od ústavů. Drahoše navrhlo 21 z asi 50 ústavů. Sykovou pouze dva. V sále ale sedělo asi 200 akademiků, kteří mohli během samotné volby ovlivnit cokoliv.

Členové sněmu se většinou rozhodují až během zasedání před samotnou volbou. Pozorovatelé se ale shodli v tom, že Syková i Drahoš mají schopnosti řídit Akademii věd.

O křeslo šéfa se střetnou Eva Syková…

Fyzioložka Syková (1944) je ředitelkou Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Kromě toho působí na Univerzitě Karlově a přednášela i v zahraničí. Je přední odbornicí na nervové kmenové buňky. Je nejcitovanější Češkou v přírodních vědách (citována více než 2400krát) a spoluautorkou čtyř patentů. Jejím nejnovějším úspěchem je české ovládnutí nové technologie získání kmenových buněk.

Akademii věd by chtěla přetvořit v moderní vědeckou instituci, více ji otevřít aplikovanému výzkumu a chtěla by také více naslouchat ředitelům asi padesátky ústavů. Důraz klade na společné financování vědeckých projektů ze státních i soukromých peněz. Uvedla také, že by se chtěla zasadit o udělení Nobelovy ceny profesorovi Antonínu Holému, objeviteli léčebných preparátů proti rakovině, HIV a dalším virovým chorobám.

… a Jiří Drahoš

O pět let mladší fyzikální chemik Drahoš působí v Ústavu chemických procesů Akademie věd. Tři roky je už místopředsedou akademie s odpovědností za chemické vědy a vědy o živé přírodě. Zaměřuje se na hydrodynamiku vícefázových toků v chemických reaktorech. Publikoval přes 60 vědeckých prací, které byly 600krát citovány. Je spoluautorem deseti zahraničních a devíti domácích patentů.

V čele akademie by se chtěl zaměřit na koncepční spolupráci s vysokými školami ve výzkumu a inovacích. Rád by také rozšířil působení špičkových zahraničních vědců v ústavech a zajistil vyšší účast pracovišť akademie v mezinárodních projektech.

Akademický sněm, který volí předsedu, je nejvyšším samosprávným orgánem akademie. Má 258 členů, z toho 189 interních (ředitelé pracovišť akademie a volení zástupci pracovišť). Mezi 69 externími členy jsou zastoupeny státní orgány, vysoké školy, průmysl, obchodní kruhy, banky i významní domácí a zahraniční vědci. Sněm dnes rovněž projedná zprávu o hospodaření akademie a návrh rozpočtu na příští rok.