Během svátku ášúrá nesmějí ženy do jedné z hlavních mešit v Bagdádu

Bagdád - Irácké úřady zakázaly ženám vstup do jedné z hlavních bagdádských mešit a čtvrti Kázimíja. Důvodem je obava o bezpečnost a strach z teroristických útoků. Vrcholí totiž šíitský svátek ášúrá, který připomíná mučednickou smrt imáma Husajna, vnuka proroka Mohameda a syna chalífy Alího, zakladatele šíitské víry, v roce 680. V Iráku ale nejsou policistky, a ženy tak nemá před vstupem na zaplněná místa kdo prohledávat. Právě ony ale v poslední době často páchají různé atentáty. V neděli v této mešitě zemřelo 35 lidí.

„Prohledávání žen zabírá moc času. proto jsme se rozhodli zakázat ženám vstup do Kázimíje,“ prohlásil generál Kásim Atta, mluvčí bezpečnostních sil v Bagdádu. Omezení platí pro okolí mauzolea Músy Kázima, sedmého šíitského imáma, které je jedním z nejvýznamnějších šíitských kultovních míst. Kontrolními stanovišti mohou projít pouze ty ženy, které mohou prokázat, že v této čtvrti bydlí.

Úřady se rozhodly zavést toto omezení po nedělním sebevražedném útoku před vchodem do mauzolea. Sebevražedná atentátnice se odpálila u strážního stanoviště, kde stráže kontrolovaly vstup do mauzolea. Zahynulo nejméně 35 šíitských poutníků, mezi nimi mnozí Íránci, a 80 lidí bylo zraněno.

Ulice íránských měst dnes zaplavila procesí šíitských muslimů, mnoho účastníků procesí se rytmicky tlouklo do hrudi a ramena si bičovalo kovovými řetězy. V Teheránu řada mužů v procesích v pohnutí plakala. Ženy průvody věřících sledovaly z chodníků a balkonů. V čele procesí šli mladí muži nesoucí černé, zelené a červené vlajky. Černá značí smutek, zelená islám a červená symbolizuje mučednictví. V Íránu se k šíitské větvi islámu hlásí 89 procent z přibližně 70 milionů obyvatel.

Ášúrou začíná čtyřicetidenní smutek

Ášúrá je nejvýznamnějším svátkem, který odlišuje zvyky šíitských a sunnitských muslimů. Začíná jím čtyřicetidenní smutek, který skončí svátkem arbaín. Po řadě teroristických útoků z minulých let letos na bezpečnost věřících v Karbale dbá na 20 tisíc vojáků a policistů.

Výročí úmrtí imáma Husajna, který zemřel v bitvě u Karbaly roku 680, si každoročně připomínají miliony šíitů po celém světě. Největší obřady se konají v Libanonu a v Iráku, kde se jich od pádu režimu Saddáma Husajna, který tradice šíitského obyvatelstva potlačoval, účastní stovky tisíc poutníků.

V Libanonu putují šíitové zejména do čtvrti Dahía v Bejrútu, která je mocenskou základnou Hizballáhu, aby znovu prožili události staré více než třináct století. V Iráku směřuje nejvíce poutníků do města Karbalá, kde se ve zlaté mešitě nacházejí ostatky imáma Husajna.

První svátek ášúrá od pádu režimu Saddáma Husajna se uskutečnil v roce 2004. Sebevražedné atentáty sunnitských útočníků v Bagdádu a Karbale během něj zabily 170 lidí a přes 500 jich zranily. Rok poté se mezi poutníky roznesla zpráva o pumovém útoku ve chvíli, kdy se dav nacházel na mostě v Bagdádu. Při tlačenici bylo ušlapáno na 1000 lidí.

/*json*/{"map":{"lat":33.2386875276,"lng":44.3078613281,"zoom":8,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/