Washington - Americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) se podařilo zamezit teroristům z Al-Káidy využívat západ Pákistánu k bezstarostné činnosti. CIA ví také o tom, že Írán bude mít brzy k dispozici vysoce obohacený uran, nezbytný k výrobě jaderné zbraně. Íránci prý se blíží rozhodnutí o výrobě takové zbraně. Ve čtvrtek to v sídle CIA řekl její odstupující ředitel Michael Hayden, jehož za nové vlády nahradí Leon Panetta.
Po 10 letech odchází šéf CIA Hayden, Írán se blíží rozhodnutí o jaderné zbrani
Hayden prohlásil, že odchází po deseti letech strávených ve vysokých zpravodajských postech bez lítosti. Za zklamání ale označil, že se nepodařilo dopadnout vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina. „Nezabili jsme ho ani jsme ho nedopadli. Spíš než lítost je to zklamání,“ řekl. Uspokojením ho prý naplnilo čerstvé bin Ládinovo poselství, které bylo zveřejněno ve středu. Je to pouze zvuková nahrávka a podle Haydena je jejím smyslem poskytnout důkaz o tom, že je bin Ládin naživu, a také požádat o příspěvky. Hayden odhadl, že dřív než bin Ládin, bude dopaden druhý nejvyšší muž Al-Káidy Ajmán Zavahrí, protože je jako zástupce vystaven více nebezpečí.
K Íránu Hayden řekl, že Írán vytrvale obohacuje uran. I když prý jeho úřad nemá dostatek tajných informací, aby mohl tvrdit, že chce Teherán vyrobit jadernou hlavici, dá se to prý usuzovat z toho, že je ochoten čelit ekonomickým sankcím a že odmítá přijmout mezinárodní záruky. Možnost, že se Írán bude snažit vyrobit jadernou hlavici, je mezi deseti potenciálními problémy, jimž by se měl podle Haydena v nejbližších 12 měsících věnovat jeho nástupce. Irák na tomto seznamu není. Odcházející šéf CIA se obává toho, že by se Al-Káida mohla inspirovat co do použité techniky zdánlivě primitivním útokem v indické Bombaji a pokusit se o podobné atentáty.
Mezi dalšími body je nebezpečný růst násilností v Mexiku, což by prý mohlo tamní vládu přinutit požádat o pomoc USA. Panetta se prý má také věnovat Evropě, kde tradiční spojenci ne vždy se Spojenými státy sdílí pohled na nebezpečí terorismu a americké metody boje proti němu.
Hayden upozorňuje také na to, že rozkolísané ceny ropy mohou příští rok přinést určité možnosti. Jestliže se cena pohybuje kolem 40 dolarů za barel, může to prý mít destabilizační účinky na íránskou vládu a zhoršit důsledky ekonomických sankcí, což by mohlo rozdmýchat vnitřní politickou nespokojenost. Ceny ropy mohou mít podobný vliv také na Venezuelu, zatímco Rusko se s nimi vyrovná snadněji.
Leon Panetta