Praha - Jedním z velkých úspěchů sovětského vesmírného programu při závodech o dobývání vesmíru s USA bylo první úspěšné spojení dvou pilotovaných kosmických lodí. Dne 16. ledna 1969 se na oběžné dráze Země setkaly lodě Sojuz 4 a Sojuz 5. Dnes se k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) pravidelně připojují ruské kosmické lodě i americké raketoplány. Na konci 60. let 20. století to však byla mimořádná událost.
Sovětům se v roce 1969 podařilo propojit dvě pilotované kosmické lodi
V rámci této akce dva členové posádky Sojuzu 5, Alexej Jelisejev a Jevgenij Chrunov, vystoupili do volného kosmu a přeručkovali do druhé lodi, kde na ně čekal Vladimir Šatalov. „Spojení lodí ve vesmíru je jedním ze základních prvků rozvoje kosmonautiky,“ vysvětluje astronom Petr Lála. Podle něj jde o základní manévr, jehož zvládnutí později umožnilo let na Měsíc a vybudování stanice ISS ve vesmíru.
Při spojení dvou kosmických lodí je vždy jedna pasivní a jedna aktivní. Ta aktivní musí být nasměrována k pasivní a manévrování je velmi složité. První lodě totiž měli omezené manévrovací schopnosti. „Lodě se musí velmi pomalu přiblížit s velmi malou vzájemnou rychlostí a setkat se přesně,“dodává Lála. Dnes již to lze provést za pomoci automatického zařízení.
Rozhovor s Karlem Pacnerem a Petrem Lálou (zdroj: ČT24)
„Sověti pořád doufali, že se Američanům něco nepovede a že by mohli být první, kdo přistane s člověkem na měsíci,“ popisuje tehdejší situaci publicista Karel Pacner. Američanům se však podobné spojení na oběžné dráze Země podařilo jen o měsíc později a Měsíc nakonec dobyli před Sověty.
O něco podobného se Sověti pokusili již v roce 1967, avšak neúspěšně. Loď Sojuz 1 se tehdy porouchala a kosmonaut Vladimír Komarov zahynul.