Peking - O nutnosti jasně definovat postoj evropské sedmadvacítky k novému hráči mezi světovými mocnostmi, Čínské lidové republice, se mluví již měsíce. Právě na české předsednictví však připadl úkol vztah Evropy ke svému významnému hospodářskému i politickému asijskému partnerovi vyřešit. Praha má přitom s Pekingem komplikovanější vztahy než jiné země evropského regionu. Partnerské vazby zasáhlo několik hospodářských i diplomatických skandálů včetně vyvěšování vlajky čínské provincie Tibet na veřejné budovy i Poslaneckou sněmovnu.
Danajský dar českému předsednictví: Vyřešit evropské vztahy s Čínou
Otázka Tibetu a evropské deklarování sounáležitosti s touto čínskou provincií patří mezi nejkonfliktnější témata evropsko-čínské diplomacie. Důvod je nasnadě. Byla to právě Čína, kdo v roce 1950 do té doby samostatný himalájský stát obsadil a připojil ke svému území. Peking od té doby argumentuje tím, že Tibet byl vždy neoddělitelnou součástí Číny. Tibet je v tuto chvíli čínskou autonomní oblastí, podle Tibeťanů však jde jen o autonomii formální a s pekingskou vládou jednají o její rozšíření tak, aby Tibeťané mohli svobodně vyznávat vlastní náboženství, kulturu a jazyk. Zatím bezvýsledně.
Sarkozy Česku nepomohl
„Tibet je neoddělitelná součást čínského území a na druhé straně tibetská vlajka je symbol takzvané tibetské exilové vlády. To znamená, že věšení tibetské vlajky znamená podporu samostatnosti Tibetu,“ zdůraznil mluvčí čínského velvyslanectví v Praze Čchein Čou.
Česká diplomacie již řadu let zastává nesmlouvavý postoj k otázce porušování lidských práv, za které je Čína opakovaně kritizována. Možnost, že za Čechy vyřeší vztahy s Čínou v předsednictví předcházející Francie, ale vyšla vniveč. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se v průběhu svého předsedání Radě Evropské unie ve druhé polovině loňského roku sešel s představitelem tibetského exilu a odboje, duchovním vůdcem dalajlamou. Čína v reakci na to odložila plánovaný summit s Evropskou unií a nyní se předpokládá, že summit s Pekingem by mohl proběhnout v Praze.
Svět čekají dvě velká a „zakázaná“ čínská výročí
I Evropská unie však vznáší směrem k pekingskému vedení námitky. Čínu kritizuje kvůli nevyvážené obchodní bilanci, omezenému přístupu evropských výrobců na čínský trh a slabé ochraně autorských práv. Čínský a český ministr už o největších problémech mluvili. I když je jasné, že je během českého předsednictví nevyřeší, jsou diplomaté v této oblasti optimističtější. „Z našeho pohledu je důležité to, že prakticky od samého začátku českého předsednictví byla nastolena atmosféra větší důvěry a většího přátelského přístupu ze strany Číny,“ řekl český velvyslanec v Pekingu Vítězslav Grepl.
Zda si Evropa více váží lidských práv nebo solidních hospodářských a politických vazeb s Čínou se ukáže zanedlouho. Svět si totiž bude v roce 2009 připomínat dvě významná data čínských moderních dějin, na které by však Peking nejraději zapomněl. Tím prvním je potlačení povstání v Tibetu proti devítileté čínské nadvládě z března 1959, tím druhým masakr studentů na náměstí Nebeského klidu 4. června 1989.