Kyrgyzstán chce uzavřít americkou základnu v zemi, USA ji ale hodlají nadále používat

Moskva/Washington - Návrh na uzavření americké vojenské základny Manas v zemi dnes předložila parlamentu kyrgyzská vláda. Prezident Kurmanbek Bakijev už v úterý oznámil, že Spojené státy a jejich spojenci přestanou používat tuto leteckou základnu, která má klíčový význam pro podporu aliančních vojenských operací v Afghánistánu. Pentagon uvedl, že USA budou základnu používat jako dosud. Velvyslanectví USA v Kyrgyzstánu oznámilo, že rozhovory o zachování základny budou pokračovat a že žádné oficiální vyjádření o jejím uzavření nedostalo.

Americký vojenský personál bude mít od přijetí konečného rozhodnutí o uzavření základny na opuštění prostoru 180 dní. Parlament by se měl textem zabývat ve čtvrtek. Vzhledem k tomu, že je kontrolován přívrženci prezidenta Bakijeva, není o schválení dokumentu pochyb. 

Téměř současně s úterním oznámením o jejím plánovaném uzavření Moskva ohlásila, že poskytne Kyrgyzstánu jako půjčku dvě miliardy dolarů a dalších 150 milionů dolarů jako nenávratnou pomoc. Rozhodnutí kyrgyzské vlády o základně vysvětlil Bakijev ekonomickými důvody a také negativním ohlasem, který prý fungování americké základny má v kyrgyzské společnosti.  

Bakijev navíc tvrdí, že se s Washingtonem nedohodl na zvýšení kompenzací za využívání základny. Spojené státy platí nájem ve výši 63 miliónů dolarů ročně. Celkově pomáhají částkou 150 miliónů. 

„Zatím jsme k této otázce neobdrželi žádné oficiální stanovisko. Jednání s kyrgyzskými úřady o budoucnosti letecké základny Manas pokračují. Je to pro nás nesmírně důležitá základna. Doufáme, že ji budeme moci dál využívat,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany Geoff Morrell.

USA prý proto budou používat základnu Manas ve stejném režimu jako dosud. To dnes potvrdila i americká ambasáda. „Diskutujeme s kyrgyzskými úřady o budoucnosti letecké základny Manas. Tato debata bude pokračovat,“ praví se v prohlášení velvyslanectví USA v metropoli Biškeku.

Základna podporuje USA a NATO v Afghánistánu

Agentura Reuters uvedla, že Kyrgyzstán chce základnu uzavřít poté, co prý Washington odmítl jednat o zvýšení kompenzací, které USA platí za používání základny. USA za využívání Manasu platily 63 milionů dolarů ročně, celkově americká pomoc Kyrgyzstánu dosahovala 150 milionů dolarů ročně. Rozhodnutí Biškeku může mít dalekosáhlé důsledky pro operace USA a NATO v Afghánistánu. Základna Manas je důležitým zařízením zajišťujícím mobilitu letadel. Vzlétají odtud tankovací letouny, doplňující za letu pohonné hmoty strojům létajícím nad Afghánistánem. Je také podporou pro letecké vzdušné mosty a lékařskou evakuaci a jsou tu dislokováni vojáci, kteří odtud míří k operacím do Afghánistánu a zpět.

Když se ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na společné tiskové konferenci s Bakijevem ptali na jeho názor ohledně základny, podle agentury ITAR-TASS jen stroze prohlásil, že je to otázka, která spadá do kompetence Kyrgyzstánu. Dodal, že Rusko a Kyrgyzstán budou podle svých možností pomáhat operacím, které v regionu probíhají i v rámci protiteroristické koalice a všechny procedury s tím spojené prý budou plnit. Spolupráce s USA v Afghánistánu bude podle Medveděva pokračovat, o jejích formách se prý má jednat.

Spojené státy využívají základnu Manas, na níž je na 1200 mužů, především Američanů, od roku 2001. Kyrgyzstán v posledních letech několikrát pohrozil, že ji uzavře. V uplynulých měsících přibylo v zemi demonstrací, jejichž účastníci žádali odchod Američanů.

Základna Manas je pro Spojené státy zvlášť důležitá od uzavření americké vojenské základny v Uzbekistánu v listopadu 2005. Taškent tímto krokem reagoval na americkou kritiku krvavého potlačení povstání v této zemi za pomoci armády.

V Kyrgyzstánu má od roku 2003 svou vojenskou základnu také Rusko. Stojí jen několik desítek kilometrů od Manasu. Moskvě je americká přítomnost v Kyrgyzstánu trnem v oku, protože Rusko považuje tuto bývalou sovětskou republiku za svou sféru zájmu a obává se rozšiřování amerického vlivu v oblasti.