Merkelová a Sarkozy se ve společné úvaze vyslovili pro posílené evropské bezpečnostní politiky

Berlín - Pro posílení evropské bezpečnostní politiky, přizpůsobení strategie NATO novým výzvám i pro utužení vztahů mezi Západem a Ruskem se vyslovili Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy. Německá kancléřka a francouzský prezident ve společné úvaze o bezpečnostně politických otázkách, kterou dnes zveřejnil německý deník Süddeutsche Zeitung, také nepřímo poukázali na chystané rozšíření amerického protiraketového deštníku do Evropy, když zdůraznili potřebu spolupráce s Ruskem v ochraně před balistickými raketami.

Evropa by měla upřít více sil do posilování obranné a bezpečnostní politiky a zlepšení spolupráce se Spojenými státy, zní hlavní poselství Merkelové a Sarkozyho před víkendovou bezpečnostní konferencí v Mnichově, jíž se oba zúčastní, a před dubnovým summitem NATO, které pořádají společně obě jejich země ve Štrasburku a Kehlu.

Na summitu NATO bude podle Merkelové a Sarkozyho nutné vést diskusi o „smysluplné transformaci a novém směřování aliance“ podobně, jako tomu bylo při přijetí strategických konceptů v letech 1991 a 1999. Podle obou politiků bude třeba se zaměřit mimo jiné na spolupráci mezi NATO a EU. „K naší lítosti zůstalo 'strategické partnerství' mezi NATO a EU kvůli pokračujícím názorovým odlišnostem mezi jednotlivými členskými státy za našimi očekáváními. Tak to nesmí zůstat,“ napsali v textu, jenž zveřejnil také francouzský Le Monde. Přání dalších zemí o vstup do NATO chápou Merkelová s Sarkozy jako výraz důvěry v alianci.

Na summitu, na němž si NATO připomene 60. výročí svého založení, by prý měly přijít na přetřes i otázky související s „odvrácením ohrožení balistickými raketami ze Středního východu“. Merkelová a Sarkozy se přimluvili za to, aby bylo Rusku v těchto snahách vyhrazeno „přiměřené místo“ a uvítali úsilí USA o co nejvyšší míru transparentnosti a spolupráce. Tomu by měla mimo jiné nadále napomáhat Rada NATO-Rusko.

Důležitým pilířem evropské bezpečnosti podle německé kancléřky a francouzského prezidenta zůstává Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), od níž Rusko ustupuje. „Přejeme si, aby byly v dialogu s Ruskem vytvořeny podmínky pro ratifikaci upravené smlouvy CFE,“ zdůraznili Merkelová se Sarkozym. Vyjádřili podporu obnovení rozhovorů mezi USA a Ruskem o dalším osudu smlouvy mezi oběma velmocemi o snížení stavu jaderných zbraní (START), která vyprší letos v prosinci.

Britský deník The Times dnes s odvoláním na nejmenovaný zdroj americké vlády uvedl, že americký prezident Barack Obama chce snížit jaderné arzenály USA a Ruska o 80 procent. Jednalo by se o nejambicióznější jednání o jaderném odzbrojení s Ruskem za několik desítek let. Každé zemi by mělo nakonec zbýt 1000 jaderných hlavic. To si ovšem vyžádá přehodnocení a možná odložení záměru bývalé vlády George Bushe budovat protiraketový systém v Česku a v Polsku, proti kterému se ostře staví Moskva.

Vydáno pod