NATO se letos soustředí na Afghánistán a piráty

Krakov - Severoatlantická aliance potřebuje novou strategickou koncepci. Ta by měla podle generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera zohlednit vedle zbraní hromadného ničení i nové hrozby, jako jsou globální oteplování, dodávky energií a kybernetická kriminalita. Prioritou letošního roku ale pro NATO zůstává Afghánistán a tamní srpnové prezidentské volby.

Scheffer na úvod dvoudenního neformálního setkání ministrů obrany NATO v Krakově vyslovil naději, že deklaraci o nové koncepci schválí aliance na dubnovém zasedání. Generální tajemník připomněl, že stávající strategie pochází z roku 1999, kdy aliance měla 19 členů. V současnosti jich je 26 a zakrátko by do NATO mohlo vstoupit Chorvatsko a Albánie. Nová strategie by se podle Scheffera měla opírat o dosavadní zkušenosti aliance, a to mimo jiné o zkušenosti ze spolupráce s Ruskem. Naznačil, že bez ohledu na rozdílné názory je nutné pokračovat v dialogu s Moskvou, který trval i v nejtěžších chvílích studené války.

Scheffer letos končí ve funkci a podle varšavského zpravodaje ČT Miroslava Karase se spekuluje, že by ho mohl nahradit současný polský miniustr zahraničí Radoslaw Sikorski.

NATO na jaře znovu vyšle misi proti pirátům

Mluvčí aliance James Appathurai dnes oznámil, že Severoatlantická aliance na jaře zahájí nový výsadek u břehů afrického Somálska zaměřený proti námořnímu pirátství. NATO v prosinci ukončilo svou historicky první podobnou misi v Indickém oceánu. Od října u pobřeží Somálska hlídkovaly britská, řecká, italská a turecká loď. Chránily námořní humanitární konvoje OSN i další plavidla v oblasti. Misi v polovině prosince vystřídala obdobná operace Atalanta pod hlavičkou Evropské unie.

Jaap de Hoop Scheffer: V Afghánistánu nesmíme prohrát 

Appathurai dále řekl, že aliance chce zajistit klidný, bezpečný, legální a spravedlivý průběh srpnových prezidentských voleb v Afghánistánu. Probírala se i otázka většího zapojení Pákistánu do řešení situace v oblasti. Ministři diskutovali také o budoucím podílu NATO na výcviku afghánské policie. Americký ministr obrany Robert Gates evropské spojence v NATO vyzval k větší účasti v alianční misi ISAF. Na jeho výzvu už reagovalo Německo, které kvůli volbám do země dočasně pošle dalších 600 vojáků a zvýší tak počet svého kontingentu na asi 4 200 lidí.

Jaap de Hoop Scheffer na úvod odpolední diskuze upozornil na nutnost „regionálního přístupu, protože Afghánistán není ostrov“. NATO podle něj potřebuje širší zapojení civilního sektoru efektivně propojeného s vojenskými akcemi. „Nemůže si dovolit porážku v Afghánistánu,“ zdůraznil. Dodal, že NATO chce také snížit počet civilních obětí v zemi.

Mluvčí Appathurai dnes také v souvislosti s rozhodnutím kyrgyzského parlamentu zavřít americkou základnu Manas novináře uklidňoval, že aliance má pro zásobování jednotek v Afghánistánu alternativy, které může využít. Podotkl, že 80 procent zásobovacích tras vede z pákistánského území a alianční jednotky mají přímo v Afghánistánu zásob dostatečné množství. „Je to nepříjemnost, ale vyrovnáme se s ní,“ dodal.

Proti NATO demonstrovaly v Krakově anarchisté

Proti politice NATO protestovaly v centru Krakova v době schůzky ministrů asi tři stovky anarchistů. „Žádáme, aby vojáci NATO opustili Afghánistán a aby skončilo zbrojení. Zdá se nám také absurdní vydávat veřejné peníze v době (hospodářské) krize (na organizaci zasedání) a blokovat celé město,“ řekla na demonstraci Katarzyna Puzonová z iniciativy Stop válce. K chaosu ve městě přispěla také polední demonstrace policie. Náměstím prošlo přes tisíc mužů zákona, kterým se nelíbí návrh vlády omezit privilegia uniformovaným složkám.

Náklady na uspořádání ministerské schůzky v Krakově se odhadují na zhruba osm milionů zlotých (zhruba 49 milionů Kč) a samotná večeře, kterou pořádá polský premiér pro účastníky, bude stát asi 160 000 zlotých (téměř milion korun).

Ještě před zahájením demonstrace policie zadržela dva anarchisty. Jeden z nich měl v batohu pyrotechniku a po druhém pátraly úřady v souvislosti s účastí na demonstraci v listopadu ve Varšavě.

Gates: USA o radaru zatím nerozhodly

Nová administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy se dosud nerozhodla, co učiní s projektem protiraketového štítu ve střední Evropě, řekl dnes ministr Gates. Ekonomická krize a války v Afghánistánu a Iráku mají podle něj přednost před plánem protiraketové obrany. Washington prý potřebuje více času, aby se mohl s projektem předloženým vládou bývalého prezidenta George Bushe blíže seznámit.

Polsko a Spojené státy v Krakově na okraj zasedání podepsaly memorandum o spolupráci zvláštních vojenských složek. Dokument doprovází smlouvu o umístění části americké protiraketové základny v Polsku. Druhá část amerického protiraketového štítu ve střední Evropě - radar - je plánována v Česku.

Dokument by podle ministrů obrany Polska a USA měl prohloubit spolupráci mezi armádami obou zemí. Americký ministr obrany Robert Gates připomněl, že USA a Polsko podepsaly loni na jaře deklaraci o strategické spolupráci, v níž se Spojené státy zavázaly pomoci s modernizací polské armády. Dnes podepsaný dokument umožní propojit speciální vojenské složky obou zemí. Strategické partnerství je podle polského ministra obrany Bogdana Klicha vyústěním spolupráce USA a Polska na bojištích v Afghánistánu a Iráku.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer na brífinku po jednání ministrů NATO k situaci v Gruzii
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24