Sarkozy chce pomoci v hraničním sporu Chorvatska a Slovinska

Paříž - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy projevil ochotu "pomoci v hledání řešení" v hraničním sporu mezi Chorvatskem a Slovinskem a umožnit tak, aby vyjednávání se Záhřebem o vstupu do Evropské unie pokročilo. Slovinsko, které v EU již je, totiž proceduru kvůli konfliktu blokuje. Premiéři Slovinska a Chorvatska Borut Pahor a Ivo Sanader dnes nedosáhli při rozhovu o řešení hraničního sporu mezi oběma zeměmi žádného pokroku.

„Prezident (Francouzské) republiky řekl, nakolik je zásadní, aby mohlo Chorvatsko vstoupit do Evropské unie, protože to je důležité pro ekonomickou a politickou stabilizaci Balkánu a pro EU,“ uvádí se v prohlášení Elysejského paláce k setkání Sarkozyho a chorvatského premiéra Iva Sanadera v pondělí večer v Paříži.

ČR se aktivně angažuje v tom, aby Chorvatsko vstoupilo do unie co nejdříve. Francie doposud dávala najevo, že o dalším rozšíření nemůže být řeč, dokud nebude všemi členskými zeměmi EU ratifikována lisabonská smlouva.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nedávno řekl, že doufá, že spor se brzy uhladí a Chorvatsko bude moci otevřít další přístupové kapitoly nezbytné pro členství v EU. Podle šéfa české diplomacie by bylo žádoucí, kdyby Záhřeb jednání o přistoupení zakončil koncem roku, tedy v době švédského předsednictví EU.

Praha bude podporovat řešení Evropská komise

Schwarzenberg také ale tento měsíc řekl, že rozpor okolo vedení hranice nyní nevyžaduje zásah Česka jako předsednické země unie. „Je to bilaterální problém,“ zdůraznil český ministr. Dodal, že Praha bude podporovat řešení, které navrhne Evropská komise.

Slovinsko vřele přijalo nabídku Evropské komise ujmout se role zprostředkovatele. Sanader nabídku obezřetně uvítal, zároveň ale podotkl, že dává přednost tomu, aby se problémem zabýval Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu.

Chorvatsko-slovinský spor

Chorvatsko-slovinské neshody ohledně pozemní i námořní hranice se datují od roku 1991, kdy se oba státy odtrhly od Jugoslávie. Ve sporu jde ale zejména o mořskou hranici. Slovinsko má jen asi 40 kilometrů pobřeží, které přitom od severu omezují rybolovné nároky Itálie a od jihu stejné nároky Chorvatska. Slovinské lodě by tak musely zejména z Piranského zálivu vyplouvat přes chorvatské vody, což by v případě vyhrocení sporů či konfliktu (jaký na Balkáně vůbec nelze vyloučit) mohlo znamenat, že Záhřeb může slovinský lodní provoz zablokovat. Slovinsko v 90. letech dojednalo s Chorvatskem volný koridor přes chorvatské vody za ústupky v jiných částech sporné pozemní hranice. Slovinský parlament dohodu schválil, chorvatský nikoli. Od té doby se situace vyhrotila a v Lublani převládl dojem, že Záhřeb se chová mocensky arogantně: považuje slovinské ústupky na zemi za „hotové“ bez ohledu na to, že sám na moři ustoupit nehodlá. Lublaň teď chce řešení dosáhnout blokováním vstupu Chorvatska do EU.

Karel Schwarzenberg
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24