Varšava - Bývalý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi potřebuje peníze na záchranu. Stropy baráků se propadají, dřevěná podlaha hnije a u stěn stojí podpěry. Muzeum v Osvětimi odhaduje náklady na záchranu objektů na 1,7 miliardy korun. Rozpočet muzea přitom činí pouze 160 milionů korun.
Osvětim se rozpadá, Poláci shání peníze na opravu
„Za návštěvu Osvětimi platí prakticky pouze Poláci. Proto vyzval polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski země EU, aby pomohly,“ informoval redaktor ČT Miroslav Karas.
Podobný názor má i vrchní polský rabín Michael Schudrich. Podle něj je nemorální, aby Polsko samotné neslo náklady na konzervaci. Pomoc by měli nabídnout Němci a země, jejichž obyvatelé v táboře umírali.
„Zhroucení hrozí padesátce objektů a zbytkům po plynových komorách a krematoriích,“ nastínil situaci ředitel muzea Piotr Cywiński. Věci, které jsou ve skladech, devastuje čas, plíseň i hmyz.
Muzeum se rozkládá na ploše 190 hektarů, v areálu je 155 staveb a 300 ruin. Odborníci nyní konzervují okolo 39 000 dokumentů takzvaného „SS-Hygiene Institutu“. Zároveň pokračuje konzervace kufrů a vězeňských pryčen. „Už nyní potřebujeme dlouhodobé řešení, aby za 30 let stále existovaly originální pozůstatky tábora, díky nimž si další pokolení budou moci uvědomit, co znamenal Auschwitz (Osvětim),“ zdůraznil Cywiński.
Osvětim
Po okupaci Polska vytvořili nacisté z bývalých stájí polského jízdního pluku v Osvětimi koncentrační tábor, který brzy rozšířili a vybudováním plynových komor a krematorií změnili ve vyhlazovací zařízení. Tábor sloužil k masovému vyvražďování odpůrců nacismu a především Židů ze všech končin okupované Evropy. Nacistickému holokaustu padlo za oběť na šest milionů Židů. Osvětim je na listině světového kulturního dědictví UNESCO.
GALERIE
Pamětní deska v Osvětimi