Biologové byli přesvědčeni, že tento způsob používali také pancířnatci. „Jakmile jsme v této skupině objevili embrya, věděli jsme, že se oplodňovaly vnitřně. Ale jak to dělaly?“ položil klíčovou otázku vedoucí výzkumného týmu John Long z Victoriina muzea v Melbourne. Odpověď nalezli výzkumníci při zkoumání pánve samečků tohoto druhu uložených v londýnském melbournském muzeu. Objevili na ní ploutev, kterou samičky neměly.
To vědce přivedlo k názoru, že ji samci nejspíš používali k přidržení samičky při oplodňování, jako to dělají žraloci. „Tato ryba má extrémně velkou kost, která je připojená k pánevní kosti,“ uvedl Long s tím, že ji paleontologové až dosud přehlíželi a neznali její význam. „Přehodnotili jsme strukturu pánevní kosti těchto pancířnatců, abychom ukázali, že měli metodu pro páření,“ doplnil šéf výzkumného týmu.
„Mění to pohled na to, jak jsme uvažovali o vývoji reprodukce. Vy jste čelistnatý obratlovec, já jsem čelistnatý obratlovec, tudíž jsou to naše vlastní dějiny,“ vysvětlila členka výzkumného týmu Zerina Johansonová z londýnského Muzea přírodní historie.