Churchill poprvé veřejně použil termín „železná opona“

Washington - Přesto, že podle historiků se o přesném počátku studené války vedou spory, je jisté, že její předzvěstí byl památný projev bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v americkém Fultonu, ve kterém 5. března 1946, hovořil o tom, že „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona“. Necelý rok po konci druhé světové války tak Churchill vyzval demokratický svět, aby se semkl proti komunistickému nebezpečí. Samotný pojem studená válka ale poprvé použil pro zhoršující se americko-ruské vztahy až o rok později americký finančník a prezidentský poradce Bernard Baruch v projevu v parlamentu Jižní Karolíny. Do obecnějšího povědomí se termín dostal díky studii amerického novináře a publicisty Waltera Lippmanna z téhož roku nazvané The cold war; a study in U.S. foreign policy.

Churchill při přebírání čestného titulu na fultonské Westminsterské koleji mimo jiné zařadil Prahu mezi „proslulá“ města, která se „ocitla v oblasti, kterou musí nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy“. A tehdejší Československo zmínil ještě jednou: „Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie.“

Začátek rozdělení světa na dva bloky (a tím i studené války) někteří historikové kladou už k jaltské konferenci v únoru 1945, kdy si část demokratických politiků začala uvědomovat, že sovětský vůdce Josif Stalin nemá v úmyslu dodržet dohodnuté závazky.

Jako hráz tomuto nebezpečí navrhl Churchill vytvořit úzké spojenectví Británie a USA, zahrnující spolupráci „ve vzduchu, na moři, po celé zeměkouli, ve vědě i v průmyslu“. Projev je tak považován za počátek historie Severoatlantické aliance (NATO), která byla založena v dubnu 1949. Americká vláda vyhlásila boj proti rozpínavosti komunistického impéria v březnu 1947 v tzv. Trumanově doktríně. Odmítnutí následně představeného Marshallova plánu Sovětským svazem a jeho budoucími evropskými satelity již znamenalo zřetelný signál o rozdělení sfér vlivu.

Studená válka měla své krize i lepší časy

Asi nejostřeji se rozhořela kolem války v Koreji (1950-1953), dramatické vyhrocení znamenala stavba berlínská zdi v roce 1961 a karibská krize na podzim roku 1962. Sovětský pokus instalovat jaderné rakety na Kubě tehdy přivedl svět na okraj jaderné války. Po podpisech několika odzbrojovacích smluv znamenala zmrazení vztahů sovětská intervence do Afghánistánu v prosinci 1979 a do vztahů také vstoupily krvavé zásahy Sovětů v Maďarsku v roce 1956 a v Československu o dvanáct let později.

Americký prezident Ronald Reagan vyhlásil na počátku 80. let komunismu boj, zvýšil výdaje na zbrojení a představil známý program tzv. hvězdných válek. Dějinný obrat zahájil neúspěšný pokus o obrodu komunismu vyvolaný Michailem Gorbačovem po jeho nástupu do čela Sovětského svazu v roce 1985. Šéf sovětských komunistů odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí a zasahování do státní suverenity ostatních států a v prosinci 1987 podepsal na oficiální návštěvě USA Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Symbolicky studená válka skončila pádem berlínské zdi.

Za faktický konec studené války je označována schůzka Gorbačova s americkým prezidentem Georgem Bushem na lodi Maxim Gorkij u pobřeží Malty v prosinci 1989, třebaže na ní nebyl podepsán žádný dokument. „Opouštíme jednu epochu, studenou válku, a vstupujeme do nové epochy,“ oznámili tehdy světu.

Oficiálně byla studená válka ukončena 19. listopadu 1990 podpisem společného prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a 16 států NATO na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Paříži.

Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Stalin
Více fotek
  • Josif Vissarionovič Stalin autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/15/1465.jpg
  • Ronald Reagan a Michail Gorbačov zdroj: www.wikipedie.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/245/24433.jpg
  • Berlínská zeď autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2776/277582.jpg