Změny klimatu mění hranice států

Praha - Na západě Antarktidy se v neděli rozlomil ledový most, který držel kru velikosti Jamajky. Jak ukázaly satelitní snímky Evropské vesmírné agentury, Wilkinsův ledový šelf se zřejmě odpojí. Vědci to považují za další důkaz globálního oteplování. Změny klimatu mění mapy států i světadílů.

Italsko-švýcarská hranice v Alpách, vytyčená před 75 lety, se bude muset změnit. Podle odborníků si překreslení mapy vyžádá pokračující tání ledovců. „Rozvodí se pod ledovcovým polem vytvořilo ve čtyřicátých letech minulého století. Teď jsme zjistili, že je hranice jinde kvůli globálním klimatickým změnám. Tvar ledovce je jiný, než býval,“ tvrdí Daniel Gutknecht ze švýcarského Federálního topografického institutu.

Největší změny zaznamenány u Zermattu

Hranice změní tvar i na úpatí Matterhornu. Někde se ledová pole posunula o metr ve prospěch Itálie, jinde zas Švýcarska, čímž se kartografové obvykle nezabývají. Letecké snímky ale ukázaly, že na některých místech se hranice posunou ještě víc. „Největší změnu jsme zaznamenali u lyžařského střediska Zermatt. Tam došlo k odchylce větší než 100 metrů,“ vysvětluje Gutknecht. Návrh na změnu hranice bude muset odsouhlasit italský parlament, ve Švýcarsku o něm rozhodne skupina kartografů.


Globální oteplování mění také tvar čtvrtého nejmenšího státu světa, ostrova Tuvalu v Západním Pacifiku. Tím, že se zvyšuje hladina Tichého oceánu, mořská voda ukusuje stále větší části tropického ostrova. Místní obyvatelé dokonce tvrdí, že tvar ostrůvku se mění každý měsíc. „Dobrá loď Tuvalu jde ke dnu. Je to jistější než fakt, že zítra ráno vyjde slunce,“ říká námořník John Lakoto.

Tuvalu zmizí pod hladinou oceánu

Ostrov ležící na půli cesty mezi Novým Zélandem a Havají se podle vědců nejpozději do třiceti let ocitne pod hladinou oceánu a promění se v podmořský útes. Co bude s jeho 12 tisíci obyvateli, zatím nikdo netuší. Jisté je jen to, že ještě předtím budou Tuvalu sužovat obří vlny a mořské bouře.

Také ledové pláně, pokrývající největší ostrov světa Grónsko, jsou rok od roku menší. Zatímco v roce 1996 se jejich plocha zmenšila o 92 kilometrů čtverečních, o 9 let později to už bylo o 225 kilometrů. Tání navíc stále nabírá na tempu. Kam až povede, nikdo neví a odborníci se v názorech různí. Podle některých by se Grónsko během několika staletí mohlo změnit v zelený ostrov. Zvýšená hladina oceánů by pak mohla zaplavit Londýn, země Beneluxu nebo Nilskou deltu.

Pomezí italsko-švýcarských hranic
Pomezí italsko-švýcarských hranic
Více fotek
  • Pomezí italsko-švýcarských hranic autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/783/78214.jpg
  • Grónsko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/546/54582.jpg