EU: Stop obchodování s výrobky z tuleňů

Štrasburk - Europoslanci dnes schválili zákaz obchodování s výrobky z tuleňů v celé Evropské unii s platností od roku 2010. Návrh má pomoci ochránit zvířata, která bývají zabíjena krutým způsobem. Výjimka platí jen pro produkty z tuleňů, kteří byli uloveni tradičním způsobem inuitskými a jinými domorodými komunitami kvůli obživě. Rozhodnutí Evropského parlamentu budou ještě muset potvrdit ministři členských států.

Ochránci zvířat upozorňují na to, že tuleni bývají surově zabíjeni a stahováni zaživa a že dohled nad lovem je problematický. Tuleni se loví kvůli kůži, tuku a masu. Z téměř milionu ročně usmrcených zvířat se jich 60 procent uloví v Kanadě, Grónsku a Namibii. V evropské sedmadvacítce se loví ve Švédsku, Finsku a Británii. Zákaz tuleních výrobků zřejmě vyvolá spor s Kanadou, která do EU dováží každý rok výrobky z tuleňů za několik milionů kanadských dolarů. V souvislosti se zákazem zvažuje Kanada stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Už ji podalo Norsko. Evropská komise dnes v souvislosti s reakcí Kanady uvedla, že unijní návrh zákazu na obchodování s tuleními výrobky je v souladu s pravidly WTO. Komise ale uvedla, že unijní návrh zákazu na obchodování s tuleními výrobky je v souladu s pravidly WTO.

Přijetí normy považuje za jeden z úspěchů Česka v čele EU odstupující ministr životního prostředí Martin Bursík. Novinářům řekl, že se jednalo o nesmírně politicky a ekonomicky citlivé téma. Předmětem diskusí, které Česko jako předsednický stát moderovalo, byl především rozsah výjimek ze zákazu o obchodu a volba právního základu nařízení.

Podle schválené legislativy by měl být zakázán obchod s produkty z komerčně lovených tuleňů - tedy masa, oleje, tuku, kožešin a výrobků z nich. Prodej výrobků z tuleňů, jako jsou kabelky, klobouky, obuv a rukavice pro motocyklisty, lyžaře a boxery by tak měl být nezákonný, a stejně tak bude zakázán i prodej farmaceutických výrobků prodávaných jako doplněk stravy. Zákaz se týká i dovozu výrobků z tuleňů, i když turisté budou mít možnost za přísných podmínek uplatnit výjimky.

Podle dat z roku 2006 se na celém světě každoročně uloví zhruba 1,25 milionu ploutvonožců, tedy tuleňů, mrožů a lachtanů. Přibližně dvě třetiny z tohoto množství připadají na tři země: Kanadu, Grónsko a Namibii. Z více než 30 druhů ploutvonožců se komerčně loví 17 druhů, kterých se týká projednávaný návrh nařízení. Většina komerčního lovu ploutvonožců se týká tuleně grónského, kroužkovaného a kuželozubého, čepcola hřebenatého a lachtana jihoafrického.