Poplach nad Pobaltím, čeští piloti zasahovali

Klajpeda - Piloti českých stíhaček Jas-39 Gripen, kteří jsou od začátku měsíce zodpovědní v rámci Severoatlantické aliance za ochranu vzdušného prostoru tří pobaltských republik, mají za sebou první ostrý start. Ve čtvrtek zasahovali proti civilnímu letounu, který narušil bezletové příhraniční pásmo na hranici Litvy a Ruska. Česká letka hlídala podezřelý stroj až do jeho přistání poblíž Klajpedy. 

Piloti z Čáslavi převzali od května odpovědnost za klid na nebi Litvy, Lotyšska a Estonska od dánských kolegů. Dnes si tady poprvé vyzkoušeli ostrý start. Piloti Roman Svoboda a Jiří Čermák zaznamenali německý civilní letoun, když narušil bezletové příhraniční pásmo. 

„Letouny startovaly proti narušiteli, který vnikl do prostoru území Litvy z oblasti Ruska, údajně se jednalo o letoun s německými poznávacími znaky,“ uvedl pro ČT vojenský analytik Martin Koller.

Pilotům se nepodařilo navázat s cizím pilotem radiové spojení, šli proto do ostré akce. Dostali rozkaz, že se mají k podezřelému letadlu přiblížit, aby zjistili, zda se nestalo na palubě cizího letounu něco neobvyklého. 

##GMAP:1922:Litva##


To ale posléze čeští piloti vyloučili. Stroj nicméně sledovali až do jeho přistání poblíž Klajpedy. Celý incident bude nyní vyšetřovat litevský úřad pro civilní letectví. 

Jak postupují piloti v podobných případech?

Vojenský analytik Martin Koller přiblížil ve Studiu ČT24, jak mají piloti v podobných případech postupovat. Takový stroj, který naruší cizí vzdušný prostor, může být jak letoun, který ztratil navigaci, stejně tak se ale může jednat o letoun, který může být vybavený špionážní technikou a přitom je civilně označen. 

Proto se nejprve stíhačky střežící vzdušný prostor přiblíží k letounu na oční kontakt. Všichni piloti jsou takto schopni rozlišit typ a označení letounu. Poté se pokoušejí s cizím letadlem spojit. Když nereaguje, předlétnou stíhačky před něj a máváním křídly mu dávají signál, že jej navedou k přistání na letišti. 

0

Pokud ani na to nereaguje, následují varovné průlety, které mají přinutit cizího pilota ke spolupráci. Když ani to nezabere, přikročí piloti k útočným náletům. Další fází je pak varovná střelba. Poslední možnost, jak odvrátit nebezpečí, je přímá střelba na cizí letoun. 

Piloti čtyř českých stíhaček Jas-39 Gripen převzali od května na čtyři měsíce odpovědnost za vzdušný prostor tří pobaltských republik. Spadají pod stejné operační velitelství Severoatlantické aliance. Litvu a dva další pobaltské státy chrání aliance vlastními silami už od roku 2004. Češi jsou dvacátým kontingentem v této misi naplánované nejméně do roku 2011.