Eurovolby - nízká účast, předběžné výsledky na Slovensku a v Německu

Brusel - Čtyřdenní volby do Evropského parlamentu (EP) nejspíše provázela menší účast než v roce 2004. V Česku se odhaduje účast na asi 25 procent, zatímco před pěti lety to bylo přes 28 procent. Podobný trend se ukazuje v mnoha dalších zemích EU. Dnes se volilo v 19 zbylých zemích unie. Předběžné výsledky má Slovensko, kde zvítězil vládní Směr premiéra Roberta Fica, který získal přes 32 procent hlasů. Předběžná čísla už zná také Německo. Nejvíce - 38 procent - získala konzervativní CDU-CSU kancléřky Merkelové. A neoficiální výsledky už má i Rakousko, kde nejvíce hlasů dostala vládní lidová strana, i když si oproti minulým volbám pohoršila. Výsledky budou oficiálně oznamovány až dnes večer po 22. hodině, kdy se uzavřou poslední volební místnosti.

Političtí analytici předpovídají, že v novém europarlamentu získají více křesel než dosud populistické a euroskeptické formace na úkor tradičních stran. Očekává se také nízká účast, možná nižší než v předchozích volbách v roce 2004, kdy přišlo volit 45,5 procenta Evropanů. Analytici očekávají dobré výsledky euroskeptických stran v Rakousku, ve Velké Británii a v Bulharsku. Tato hnutí využívají problémů vlád zápolících s ekonomickou krizí či migrací a těží z nepřízně mnohých voličů vůči EU.

Slovensko už zveřejnilo předběžné odhady sčítání. Nejvíc křesel v Evropském parlamentu získal pravděpodobně Směr - sociální demokracie premiéra Roberta Fica. Zástupce v parlamentu by měly mít také dvě další vládní strany, Slovenská národní strana a Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko, stejně jako trojice opozičních stran Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana, Křesťanskodemokratické hnutí a Strana maďarské koalice. Voleb se zúčastnila asi pětina voličů.

Německu dle odhadů zvítězila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Spolu se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU), která do voleb nastoupila pouze v Bavorsku, získali konzervativci přes 38 procent hlasů a zhruba sedmnáctiprocentní náskok před sociální demokracií. Podle televizní stanice ARD dnes přišlo k volbám 42,5 procent oprávněných voličů, tedy zhruba stejně jako při posledních volbách do Evropského parlamentu před pěti lety.

Podle prvních odhadů zvítězili v Rakousku lidovci, je to jejich první vítězství od roku 2002 v celostátních volbách. Jejich hlavní rival a současně silnější koaliční partner - sociální demokracie - nakonec musí analyzovat nejhorší volební výsledek na spolkové úrovni od konce války. Nepotvrdily se tak obavy z úspěchu krajní pravice. Svobodní Hanse-Christiana Stracheho sice budou mít 2 europoslance místo dosavadního jednoho, třetí pozici ale museli přepustit populárnímu europoslanci Hansi-Peteru Martinovi, který kandidoval mimo zavedené strany.

Hlasovací právo získá 736 poslanců

Politiky čeká v Evropském parlamentu spousta práce. „Jeden z největších úkolů bude stále ještě odpověď na finanční a ekonomickou krizi. Tu bude řešit i Evropský parlament,“ řekla politoložka Julia De Clerk-Sachsseová. Také se bude jednat o rozšíření unie na Balkán nebo o Turecko. Nově zvoleným poslancům však může chvíli trvat, než se naučí, jak to v parlamentu chodí. „Europoslanci proto mají asistenty, kteří jim radí, jak věci ovlivňovat. Takže i když jsou poprvé zvolení, mají možnost dělat, co slíbili,“ vysvětlila politoložka Sara Hagemannová.

V novém parlamentu bude poslanců méně než současných 785. Ačkoli volby vrcholí, nedá se přesně říci, kolik jich nakonec bude. Hlasovací právo jich podle smlouvy z Nice bude mít 736. Je ale možné, že některé státy do Evropského parlamentu pošlou i náhradníky pro případ, že by od ledna začala platit Lisabonská smlouva.

Europoslanci
Europoslanci