V Íránu začínají prezidentské volby, rozhodnou o směřování země

• Martin Beneš

12. 6. 200912. 6. 2009, 07:15|Zdroj: ČT24

Kampaň opozičních kandidátů

Zdroj: ČT24

Teherán - V Íránu dnes začínají prezidentské volby, lidé v nich zvolí jednoho ze čtyř kandidátů, který by měl určit další směřování země. Celý svět pozorně sleduje, zda téměř sedmdesátimilionová islámská teokracie zmírní svou vyostřenou rétoriku a otevře se dialogu se západním světem v otázce svého jaderného programu, nebo zda bude pokračovat v dosavadním konfrontačním kurzu.

Kandidátem, který obhajuje prezidentské křeslo, je ultrakonzervativní Mahmúd Ahmadínežád. Ve volbách před čtyřmi lety ho k vítězství vynesly hlasy druhé generace islámských revolucionářů. Kontroverzního politika otevřeně podporuje nejvýše postavená osobnost íránského státu, duchovní a politický vůdce islámské revoluce ajatolláh Chameneí. To samo o sobě znamená hodně. Ahmadínežádova kampaň se soustředí na konzervativní muslimské skupiny, největší podporu má na venkově a v chudých městských částech, kde je silnější vliv islámu. Chudí navíc důvěřují jeho příslibům na spravedlivější rozdělení zisků z ropného bohatství země.

Největším rizikem pro Ahmadínežáda je špatná hospodářská kondice Íránu, která je mu přičítána. Země se potýká se skoro třicetiprocentní inflací, dvojcifernou nezaměstnaností, zvyšováním cen a s rostoucím zadlužením země. Kritizován je i za umlčování opozice, včetně médií a v neposlední řadě za zavádění tiskových soudů, které stíhají kritické novináře.

„Jak indická, tak japonská i čínská média se vyjádřila, že Mahmúd Ahmadínežád vyhraje už v prvním kole. Naopak Mír Hosejn Músáví je člověk, který v době 80. let, kdy se skoro deset let válčilo mezi Íránem a Irákem, dokázal ukočírovat íránskou ekonomiku. Rovněž donutil Spojené státy, aby posílaly zbraně i do Íránu,“ podotkl publicista a komentátor Jan Petránek.

Favoritem mezi opozičními kandidáty je Músáví

Největším favoritem z řad opozice je kandidát reformního křídla Mír Hosejn Músáví. Jako předseda vlády v 80. letech během irácko-íránského konfliktu dokázal uchránit íránskou ekonomiku před úplným kolapsem a podle komentátorů má nejlepší předpoklady vyvést zemi z ekonomické krize. Jeho vítězství by uvítaly i západní velmoci, neboť je otevřený myšlence jednání o kontroverzním íránském jaderném programu a navíc je připraven na íránskou scénu nastolit otázku lidských práv nebo svobody tisku.

Menší šance jsou přisuzovány zbylým dvěma uchazečům, bývalému dvojnásobnému předsedovi parlamentu Mahdímu Karrúbímu z řad reformistů a Mohsenovu Rezáímu z konzervativních kruhů. Oba sítem výběru prezidentských kandidátů prošli už v minulosti, ale neuspěli.

Ženy mohou rozhodnout

Významnou roli v dnešních volbách sehrají íránské ženy. Voličky by totiž mohly celé volby rozhodnout a kandidáti si to uvědomují, proto svou kampaň mířili i na ně. Opozice slibuje ženám lepší postavení ve společnosti a na to spousta z nich slyší. Své voličky má ale i současný prezident Ahmadínežád, podporují ho hlavně ženy z řad chudých náboženských rodin.

Tradiční baštou islámského konzervatismu je poutní město Komm, je zde přes 20 náboženských škol. Minulý týden tady dokonce někdo zapálil volební štáb reformního prezidentského kandidáta Músávího. I tady se ale najdou liberálové, a to i mezi nejvyššími duchovními. Jedním z nich je ajatolláh Sáneí, podstatu islámské revoluce nezpochybňuje. Ostře ale kritizuje současnou vládu a patří mezi přední bojovníky za lidská práva a za svobody žen.

„Islám nošení zahalujícího závoje nepřikazuje. V Íránu je to povinné, protože to přikazuje zákon přijatý v parlamentu. Není to náboženská, ale občanská povinnost,“ vysvětluje svůj postoj Sáneí.

Mahmúd Ahmadínežád

• narozen v Garmsáru 28. října 1956
• kandidát konzervativců - prezidentem od roku 2005, do té doby byl primátorem Teheránu
• kritizován za mizerné hospodářské výsledky (třicetiprocentní inflace, zvyšování cen, rostoucí schodek v rozpočtu), umlčování opozice včetně médií a za zavádění tiskových soudů, které stíhají kritické novináře
• zastánce íránského jaderného programu, kterého se podle svých slov nikdy nevzdá
• popírá existenci holokaustu a práva státu Izrael

Mír Hosejn Músáví

• narozen 29. září 1941, vystudoval architekturu 
• kandidát reformního křídla
• byl íránským premiérem v letech 1981-1989, kdy dokázal během irácko-íránské války uchránit ekonomiku před úplným kolapsem
• v letech 1989 až 1997 působil jako poradce prezidenta Rafsandžáního
• obhajuje širší liberalizaci jako lék na vyřešení
  problémů v čele s vysokou inflací a nezaměstnaností
• chce propustit disidenty z vězení a zlepšit postavení žen ve společnosti
• zastává v zahraniční politice smířlivý tón k Západu
• má podporu bývalého reformního prezidenta Muhammada Chátamího

Mahdí Karrúbí

• narozen 1937
• dvojnásobný předseda parlamentu v letech 1990-1992 a 2000-2004
• jako jediný z prezidentských kandidátů se otevřeně hlásí k reformátorům
• o prezidentskou funkci se ucházel již před čtyřmi lety
• hospodářský program postavil na tom, že chce každému plnoletému Íránci věnovat podíl na výdělcích z těžby a prodeje íránské ropy
• razantně se zasazuje o zlepšení lidských práv včetně společenského postavení žen
• chce být vstřícnější v zahraniční politice, aby do Íránu přilákal investice
• jaderná politika je podle něj plně v kompetenci duchovního vůdce ajatolláha Chameneího

Mohsen Rezáí

• narozen 1954
• s Ahmadínežádem kandidátem z konzervativních řad
• spoluzakladatel a velitel revolučních gard v letech 1980-1988
• o prezidentskou funkci se ucházel už v minulých volbách, před prvním kolem však odstoupil
• k jeho hlavním prioritám patří vyřešení špatné hospodářské situace navrhuje zvětšit podíl soukromého sektoru místo státem řízeného hospodářství
• slíbil pokračovat v ideologickém kurzu nastoleném nynější hlavou státu
• v případě svého zvolení by vztahy k USA zlepšoval postupně a je ochoten pokračovat v jednáních o íránském jaderném programu
• v Íránu navrhuje zřídit mezinárodní pracoviště na obohacování uranu, což by podle něj mělo vést k vyřešení stávající krize
• Argentina ho podezřívá z podílu na přípravě bombového útoku v židovském charitativním centru v Buenos Aires v roce 1994