Músáví nebo Ahmadínežád? Je to jedno, říká Obama

Washington - Americký prezident Barack Obama se nechce do vnitropolitické situace v Íránu vměšovat. Nepostavil se proto ani na stranu íránské opozice a prohlásil, že mezi politikou prezidenta Ahmadínežáda a jeho rivala Músávího není žádný velký rozdíl. USA prý tak jako tak budou mít co dočinění s nepřátelským režimem. Obama na závěr dodal: "Počkejme a uvidíme." Mezitím v Teheránu probíhají další protivládní protesty a šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej připustil, že se Írán snaží získat technologie pro výrobu jaderné zbraně.

„Jak se bude vyvíjet situace v Íránu v příštích dnech a týdnech, o tom musí rozhodnout především íránský lid. Ale musí se dodržovat základní princip, že hlas lidí musí být vyslyšen, a ne potlačován,“ prohlásil Obama.

„Rozdíl mezi Ahmadínežádem a Músávím z hlediska jejich nynější politiky není možná tak velký, jak se říká. V každém případě budeme mít co do činění s režimem vůči USA historicky nepřátelským,“ pokračoval prezident v rozhovoru pro televizní stanici CNBC.

Video Studio ČT24 - Írán usiluje o jadernou bombu
video

Studio ČT24 - Írán usiluje o jadernou bombu

Obama zároveň zdůraznil, že USA se rozhodně nebudou do vnitřních záležitostí Íránu vměšovat, že prostě počkají a pak se uvidí. I nadále ale Washington nevzdá úsilí jednat s Teheránem o ukončení jeho jaderného programu, který Spojené státy tolik znepokojuje.

Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej dnes v rozhovoru pro BBC připustil, že se Írán se snaží získat technologie pro výrobu jaderné zbraně. Podle něj tak chce Írán získat postavení velmoci na Blízkém východě. Vysílá tím také zprávu ostatním zemím, že chce být přizván na mezinárodní jednání. Írán chce pokračovat ve svém jaderném programu, přestože OSN kvůli tomu na zemi uvalila sankce.

Příznivci Músávího chystají na dnešek další demonstraci

Íránský režim mezitím zesiluje represivní opatření. První mrtví v ulicích Teheránu mají Íránce varovat před účastí na dalších demonstracích. Celkem mají protesty už osm obětí. I přesto ale dál pokračují. Příznivci Míra Hosejna Músávího se odpoledne sejdou na teheránském náměstí Hafte Tír.

Současné demonstrace jsou nejmasovějšími protesty od roku 1979, kdy revoluce svrhla režim tehdejšího šáha. Jeho syn vidí v sílících protestech také hrozbu pro vládu íránských duchovních. „Džin byl vypuštěn z láhve. A tentokrát lidé nepoleví. Nevrátí se a neřeknou: 'Dobře, zkusili jsme to, ale neuspěli jsme'. Myslím si, že na svých požadavcích budou trvat,“ říká bývalý korunní princ Íránu Reza Pahláví.


Podle stanice BBC v noci na dnešek provedly oddíly islámských dobrovolníků razii na studentských kolejích v několika íránských městech. Univerzity patří k nejvytrvalejším odpůrcům režimu a na té v Teheránu se konají protesty už několik dní, protože při nedělní noční razii na teheránských kolejích prý přišli o život tři lidé. Přes 100 přednášejících údajně rezignovalo.  

Zahraniční novináři čerpají informace z internetu

Zahraniční novináři na protivládní demonstrace nesmí, zakázalo jim to tamní ministerstvo kultury. Hlavním zdrojem informací je tak hlavně internet, který ale vláda také blokuje. Trnem v oku jí jsou hlavně sociální sítě nebo blogy, odkud novináři čerpají například videa a komentáře. Íránské revoluční gardy dnes pohrozily majitelům internetových serverů, že proti nim zakročí, pokud budou pokračovat v šíření informací o povolební krizi.   

Íránská vláda se snaží zahraniční novináře dostat ze hry všemi způsoby. Mnohým z nich neprodloužila víza, která dostali ke vstupu do země před volbami. Redakce často dělají rozhovory s Íránci telefonem a monitorují státní íránská média. 


Sarkozy: Výsledky íránských voleb jsou odpornou novinou

Vůbec poprvé dnes podle listu Le Figaro odsoudil vývoj v Íránu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. „Tyto výsledky (voleb) jsou odpornou novinou. Íránský lid si zaslouží něco jiného,“ prohlásil Sarkozy. Řekl také, že je situací v Íránu znepokojen, a reakci úřadů označil za nepřiměřenou.    

Podle prezidenta je otázkou, proč jsou odpůrci zavíráni do vězení, proč je odpor potlačován takovou silou a proč bylo tolik obětí při manifestacích, když ti, kteří jsou u moci, tvrdí, že přesvědčivě zvítězili ve volbách.