Česká archeologie se dostává do úzkých

Praha - Vládní rada pro výzkum a vývoj navrhuje, aby byly finanční prostředky pro Akademii věd ze státního rozpočtu v příštích třech letech kráceny téměř o polovinu. Pro Archeologický ústav by to podle ředitele Luboše Jiráně znamenalo zastavení hlavních programů, ochromení rozvoje nových nedestruktivních výzkumných metod, jako například letecké archeologie či archeologické geofyziky, či zmrazení servisních aktivit.

Akademii, která je největší vědeckou institucí v republice, vládní rada už v příštím roce navrhuje snížit celkovou státní dotaci z letošních 5,88 na 4,61 miliardy korun. Do roku 2012 by měla dotace dále klesat až na 2,81 miliardy, což je téměř o polovinu. To však považují představitelé akademie za likvidační.

Archeologický ústav by se podle Jiráně musel omezit jen na úplně základní povinnosti, co musí vědecká instituce dělat. Nemohla by plnit ani servisní aktivity ve vztahu ke státní správě a ostatním institucím, které pracují v oboru. „Archeologický ústav má v zákoně určeno, aby koordinoval památkovou péči na poli archeologie, to znamená, aby například zpracovával, distribuoval a ošetřoval hlášení všech stavebníků, kteří budou provádět nějaké stavební aktivity. To je agenda, která spočívá v několika tisících vyřízených spisů každý rok a stojí řádově několik milionů. Tato agenda by v podstatě od 1. ledna zůstala neošetřena. Nikdo neřeší, co by se stalo dál,“ uvedl Jiráň.

Ohroženy by byly také záchranné výzkumy i přesto, že je ústav nefinancuje. Finanční restrikce by totiž vedly k propuštění až poloviny vědeckých a odborných pracovníků, kteří by při výzkumech chyběli, uvedl ředitel. Je ohrožena základní struktura archeologické a památkové péče v Čechách, vysvětloval Jiráň. Jediné peníze, které může akademie podle představ rady vlády získat, jsou podle něj ty, které se vloží do výzkumů s výstupy v recenzovaných a jiných časopisech. Jiné výzkumy nejsou pokryty, uvedl.

Je ohrožen rozvoj nových metod

Podle ředitele ústavu jsou v ohrožení zejména moderní nedestruktivní metody na hranici mezi humanitními a přírodovědnými obory. „Museli bychom omezit nebo zavřít provoz centrální oborové knihovny, čili znemožnit informace pro ostatní instituce, omezit provoz archivů, digitalizaci,“ varoval Jiráň.

Akademici by se podle něj měli proti postupu vládní Rady pro výzkum a vývoj ohradit na mimořádném Akademickém sněmu, který svolali na úterý 30. června. „Je třeba říci jasně. Dali jste v minulých dvaceti letech do vědy v akademii desítky miliard a nyní to za tři roky půjde k ledu,“ uvedl ředitel.

Archeologové kritizují metodiku hodnocení výsledků výzkumu

Bičem na akademiky se podle ředitele Archeologického ústavu Akademie věd Luboše Jiráně stala absurdní metodika hodnocení výsledků vědeckého výzkumu. Využila ji zájmová skupina, jejímž cílem je už od 90. let minulého století zlikvidovat akademii jednak kvůli penězům, které dostává ze státního rozpočtu, ale také proto, že je silnou konkurencí.

Rada argumentuje tím, že podíl akademie na hodnocených výsledcích špičkového základního i všech hodnocených výsledcích výzkumu neodpovídá procentu dotace, kterou dostává z celkového balíku peněz rozdělovaných ze státního rozpočtu na vědu a výzkum. To je ale podle akademiků možné tvrdit jen díky absurdnímu bodování výsledků výzkumu, který kritizuje nejen akademie ale i vysoké školy. Jako příklad absurdity hodnocení dnes archeologové uvedli, že byl nekrolog významného archeobotanika Emanuela Opravila vládní radou hodnocen 42,5 bodu a to jenom proto, že byl otištěn v prestižním časopise Preslia. Monografii o rozsahu 500 stran se sebevětším ohlasem prý ale rada podle nové metodiky hodnotí pouhými 40 body.

Akademii věd svým prohlášením podpořila Učená společnost ČR. Asociace výzkumných organizací, která zastupuje podnikatelský výzkum a vývoj, klade naopak důraz na větší podporu aplikovaného výzkumu, který by účinně podporoval ekonomický růst, zejména v oborech s vysokou technologickou náročností. Zájem akademie považuje za sobecký.