Atény – Vleklá dluhová krize a zvyšující se hrozba státního bankrotu Řecka se podepisuje na duševním zdraví zdejších obyvatel. Vyplývá to z aktuální britské vědecké studie a čísel, která zveřejnily řecké zdravotnické organizace. Podle nich mj. v zemi za první polovinu letošního roku vzrostl počet sebevrahů o 40 procent.
V Řecku vzrostl počet sebevrahů o 40 procent
„Podle zpráv ministerstva zdravotnictví a jiných úřadů stoupl počet sebevražd o 25 % v roce 2010 a o 40 % v první polovině 2011,“ uvádí sociolog a autor studie Alexander Kentikelenis. Provozovatelé státem financovaných linek důvěry potvrzují, že za prvních šest měsíců roku 2011 zaznamenali 5 000 telefonátů od lidí, kteří se odhodlali k sebevraždě. Za celý rok 2010 přitom takových telefonátů registrovali dva a půl tisíce.
V Řecku roste počet bezdomovců, prostitutek i drogově závislých
Dva roky trvající finanční krize v kombinaci s vysokou nezaměstnaností a snižováním stavů zejména ve státním sektoru s sebou také nese zvýšení sociálních problémů. V Řecku zaznamenávají nárůst bezdomovectví, pouliční prostituce a užívání drog. „Za poslední rok nebo dva zaznamenáváme výrazný vzrůst užívání nebezpečnějších drog. Jedná se zejména o velmi nekvalitní heroin, který pravděpodobně stojí také za řadou úmrtí,“ varoval odborník na drogovou problematiku Petros Trianos.
„Potřeba naší pomoci bude s prohlubující se krizí vzrůstat. Už v tuto chvíli ale můžeme nárůstu drogové závislosti jen těžko čelit, protože každý z našich pracovníků zastává dvě až tři pracovní pozice. Brzy přijde chvíle, kdy už nebudeme schopni pomoct vůbec,“ upozornil Trianos.
Stres rodičů se podepisuje i na dětech
I psychologové v Aténách potvrzují, že mají stále víc případů. Stopy krize na psychickém zdraví jsou různé. „Někteří nezaměstnaní mají problém se spaním, druzí s jídlem, ztrácejí motivaci, cítí se zoufale,“ uvádí psycholog Georgie Bouras. Strach o práci a nejistota s budoucností země se pak promítá i do domácí atmosféry. „I děti začaly mít symptomy silného stresu. Dopadá na ně špatný psychický stav rodičů,“ dodává Bouras.
Řecká vláda proto připravuje velkoplošný program, jak fenoménu řecké deprese čelit. „Budeme školit lékárníky, zdravotní sestry, notáře, soudce a právníky, aby v chování lidí, kteří k nim chodí, rozpoznali alarmující příznaky,“ informoval náměstek ministra zdravotnictví Markos Bolaris.
Reportáž Adriany Dergan (zdroj: ČT24)