Moskva - Po více než třech měsících ukončilo šest mužů simulovaný let na Mars. Unikátní experiment v Institutu lékařsko-biologických problémů v Moskvě, na kterém se podíleli i odborníci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, má přinést nové poznatky o nástrahách, které v budoucnu mohou na kosmonauty při letu na "rudou planetu" čekat. Přesně v poledne SELČ vystoupili čtyři Rusové, Němec a Francouz z útrob napodobeniny kosmické lodi, kde strávili posledních 105 dnů izolováni od vnějšího světa.
V Moskvě po třech měsících skončil simulovaný let k Marsu
„Teď máme množství poznatků pro další mise,“ pochvaloval si výsledky první fáze mezinárodního projektu Mars 500 šéf Německého střediska pro letectví a vesmír (DLR) Johann-Dietrich Wörner, který po „přistání“ osobně přivítal krajana Olivera Knickela. Na experimentu v ceně 15 milionů eur (zhruba 390 milionů korun) se s IBMP podílela i Evropská vesmírná agentura.
Vědci se zaměřili na psychiku účastníků projektu
Při simulovaném letu na Mars, který by ve skutečnosti trval téměř dva roky, se vědci zaměřili především na testování psychiky účastníků - jak při dlouhém soužití v omezeném prostoru reagují na zátěžové situace nebo se naopak vyrovnávají s nedostatkem činnosti. Podstoupili tak zkoušky vlivu modrého světla na klidové fáze člověka a cvičné poplachy. Volné chvíle vyplňovali hrou pokeru či pěstováním umělých jahod.
„Nejtěžší na experimentu bylo to, že to nebylo doopravdy,“ komentoval průběh mise kapitán posádky Sergej Rjazanskij. Maketa vesmírného plavidla o velikosti 550 metrů krychlových se sice nikdy neodlepila z pozemního experimentálního komplexu IBMP, jinak ale měli jeho muži k dispozici jídlo, toaletu i další vybavení jako jejich kolegové na kosmické stanici. I komunikace s řídícím centrem probíhala s příslušným zpožděním, jaké je u vzdálených objektů ve vesmíru. Nemuseli se ale potýkat se stavem beztíže.
Další fází příprav na cestu ke čtvrté planetě sluneční soustavy bude simulace reálné doby marsovské mise. Pravděpodobně koncem letošního roku se nechá šest dobrovolníků izolovat na 520 dní. Odborníci předpokládají, že více než 50 milionů kilometrů dlouhý let člověka na Mars, plánovaný okolo roku 2030, potrvá asi 250 dní. Zhruba měsíc pak bude vesmírné plavidlo kroužit kolem planety, zatímco část posádky přistane s modulem na povrchu. Dalších 240 dní bude trvat, než se astronauti opět vrátí na Zemi.
Předchozí simulace skončila skandálem
Obdobný experiment se už ve stejném ústavu Ruské akademie věd uskutečnil na přelomu let 1999 a 2000. Tehdy ovšem skončil skandálem, když si jeho kanadská účastnice stěžovala, že ji ruský šéf týmu obtěžoval a že další dva ruští účastníci se spolu servali do krve. Ruští představitelé ovšem tehdy incidenty zlehčovali a připsali je na vrub kulturních rozdílností a stresu.
Členové týmu Mars 500