Další pokus o pokrok v Náhorním Karabachu - tentokrát v Moskvě

Moskva - Prezidenti Arménie a Ázerbájdžánu se na dnešní moskevské schůzce pokusí udělat pokrok ve stále nedořešeném sporu o status Náhorního Karabachu. Sporné území rozvrátila válka po rozpadu Sovětského svazu. Od roku 1994 sice panuje mezi oběma zeměmi příměří, mírová dohoda ale neexistuje.

Už od začátku devadesátých let kontrolují přes čtyři tisíce kilometrů čtverečních uvnitř Ázerbájdžánu proarménští separatisté. Ani dojednané příměří a pokusy o dohodu na statutu sporného území nevedly k žádnému závěru.

Posun se čeká až od moskevských rozhovorů. Ázerbájdžánský prezident Ilcham Alijev už ale dopředu prohlásil, že o samostatnosti Náhorního Karabachu nemůže být řeč: „Náhorní Karabach nebude nikdy uznán jako nezávislá země. To je naprosto absurdní.“

Podle Alijeva je ale možná široká autonomie pro sporné území. Oblast s 95procentní arménskou většinou se dostala do pozornosti světových médií s rozpadem Sovětského svazu. Etničtí Arméni si začátkem 90. let chtěli vybojovat nezávislost, což stálo životy 30 tisíc lidí. Mírové úsilí navíc dlouho komplikovala rivalita mezi Západem a Ruskem o to, kdo bude kontrolovat tranzit ropy a plynu ze střední Asie. Právě Náhorní Karabach a obě soupeřící země leží na křižovatce mezi Východem a Západem.