Vědci chtějí s pomocí DNA určit ostatky Rosy Luxemburgové

Berlín - Záhada místa posledního odpočinku Rosy Luxemburgové, zakladatelky Německé komunistické strany, se možná vyřeší s pomocí DNA z vlasů praneteře slavné revolucionářky. Patolog Michael Tsokos nedávno zveřejnil hypotézu, že do hrobu Luxemburgové na berlínském hřbitově byla uložena jiná žena. Tvrdí, že našel ostatky Luxemburgové v berlínském Lékařském historickém muzeu.

Německý nedělník Bild am Sonntag uvedl, že praneteří známé aktivistky je devětasedmdesátiletá Irene Bordeová žijící v Izraeli. Vyrostla v Sovětském svazu, do Izraele odešla v roce 1973. „V Rusku jsme měli se jménem Luxemburg jen problémy,“ vylíčila. Její slavná prateta tam byla nežádoucí jako Leninova „odpůrkyně“. Bordeová je prý ochotna poskytnout lékaři vzorek svých vlasů pro srovnání se vzorky tkáně z nalezených ostatků. Srovnání s ostatky, které spočívají v hrobě Luxemburgové, není možné. Nacisté totiž hrob v roce 1935 vyplenili.

Sám Tsokos ale varuje před vysokými očekáváními: „Srovnáme-li profil DNA praneteře a její údajné pratety, v nejlepším případě budeme moci jen s jistotou 60 až 70 procent stanovit, zda jsou skutečně příbuzné,“ řekl.

Tsokos, vedoucí oddělení soudního lékařství na berlínské klinice Charité, už v květnu oznámil, že nalezl zapomenuté ostatky utopence bez hlavy, rukou a nohou a podle jeho indicií jde o pozůstatky Luxemburgové. Výsledky průzkumu na počítačovém tomografu ukázaly, že torzo patřilo ženě, které bylo v okamžiku smrti mezi 40 a 50 lety, trpěla artrózou a měla různě dlouhé nohy. Slavné revolucionářce bylo 47 let, když byla zavražděna, a potýkala se s vrozeným vykloubením kyčlí, což u ní zapříčinilo odlišnou délku dolních končetin.

Tsokosovu domněnku prý potvrzují četné nesrovnalosti v protokolu z pitvy domnělého těla polské rodačky, která byla provedena v červnu 1919.

Rosa Luxemburgová

Stála spolu s Karlem Liebknechtem v čele povstání levicových spartakovců v Berlíně počátkem roku 1919. Německá vláda ho však rychle potlačila, oba politici byli zajati, mučeni a nakonec zabiti. Luxemburgovou vojáci střelili do hlavy a její tělo hodili do řeky. Později bylo uloženo na hřbitově v berlínské čtvrti Friedrichsfelde, kam chodí každoročně uctít její památku tisíce stoupenců levice.