V Ostravě přinášejí naději kmenové buňky

Ostrava - Novou šanci pro ty, kterým neodvratně hrozila amputace nohy, představují kmenové buňky z kostní dřeně. Pomáhají především diabetikům a pacientům s postižením cév, u kterých nezabrala dosavadní léčba. Projekt s využitím kmenových buněk běží v ostravské fakultní nemocnici déle než rok. Prošlo jím pět desítek pacientů a tři čtvrtiny z nich jsou zatím v pořádku. Ostravští lékaři spolupracují s americkou i německou klinikou. Projekt podpořil grantem Moravskoslezský kraj, pojišťovna zatím tuto léčbu nehradí.

„V Česku proběhne na 5000 amputací ročně. Týká se to pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin, tedy hlavně diabetiků,“ upozornil angiolog Václav Procházka. Strach mají především nemocní cukrovkou. Když choroba postihne cévy na nohou, léky nepomáhají a vznikají rány, které se nehojí. „Hrozně to bolelo, stupňovalo se to, objevilo se černání. Hrozila mi amputace u kotníku,“ uvedl pacient Zdeněk Škvára.

První šance pro tyto pacienty přišla loni v květnu. Ostravští lékaři jim implantovali kmenové buňky z jejich kostní dřeně. Jde o buňky, které mají schopnost se přeměnit na buňky prostředí, do kterého se dostanou. „Pokud budou aplikovány do místa, kde je velice málo cévy, řečeno velice jednoduše, mohou přispět k tomu, aby se vytvořily nové cévy,“ vysvětlil přednosta Ústavu klinické hematologie Jaromír Gumulec.

Lékaři zjišťují úskalí nového typu léčby

V těchto případech nejde o tolik diskutované buňky embryonální, nýbrž o buňky kostní dřeně. Tu poskytuje pacient sám sobě, a proto nehrozí, že by ho organismus odmítl. Už první výsledky vypadaly nadějně a po více než roce mají lékaři za sebou léčbu 50 nemocných.

Úspěšnost je asi 76 procent a lékaři už vědí, proč léčba nezabrala stoprocentně. „Přišli jsme na to, že pacienti ve velkém procentu mají v kostní dřeni nedostatek určitého typu bílých krvinek, které mají důležitou roli v oblasti zánětu,“ upřesnil Václav Procházka.

Kostní dřeň
Kostní dřeň