Deklarace lidských práv dala základ světové demokracii

Paříž - Právě 26. srpna 1789 odhlasovalo Ústavodárné shromáždění ve Francii Deklaraci lidských a občanských práv. Ta poté výrazně ovlivnila evropský pohled na lidská práva a zasadila se i o vznik ústav ostatních států. Deklarace obsahovala 17 bodů, z nichž nejpodstatnější byly svoboda slova, vyznání a shromažďování.

„Deklarace je vlastně preambulí ústavy, která vznikla později,“ vysvětlil publicista Jaroslav Jírů. Prohlášení navazovalo na tzv. srpnové dekrety, jimiž byl v počátcích Velké francouzské revoluce zrušen dosavadní sociální systém. Francouzi se inspirovali americkou Deklarací nezávislosti, jež vznikla v roce 1776. Její opis s sebou do Paříže přivezl šlechtic La Fayette.

„Deklarace byla inspirací i pro ostatní státy, zajišťovala rovnost práv,“ řekl Jírů. I Preambule Ústavy České republiky obsahuje obdobné body. „Ale až ve 20. století se podařilo zavést principy rovnosti a svobody do téměř většiny zemí světa,“ zakončil publicista.

Úvod Deklarace lidských a občanských práv:

„Představitelé francouzského lidu, kteří se ustavili v Národní shromáždění, po uvážení, že neznalost, opomíjení či neúcta k lidským právům jsou jedinými příčinami všeobecných běd a korupce vlád, rozhodli se vyložit ve slavnostní deklaraci přirozená, nezadatelná a posvátná práva člověka, aby tato Deklarace připomínala jim bez ustání jejich práva a povinnosti.“