Sen barmské aktivistky: Místo diktátorského režimu federální unie

Praha - Diktátorský režim, který se snaží potlačit etnické skupiny, jež usilují o nezávislost, je největším problémem, který trápí Barmu. Tvrdí to barmská demokratická aktivistka Zoya Phan pocházející z karenského etnika. Zoya Phan by proto chtěla prosadit vznik federální Barmy, kde by všechny menšiny žily vedle sebe a byly si rovny. Zároveň usiluje o takový režim, jehož ústava by zaručila základní lidská práva, která vojenská junta v Barmě porušuje.

Proti ústřední barmské vládě vedou nebarmská etnika Karenové, Šanové, Kačjinové a Rohingové boj za nezávislost. Junta proto krutě tyto menšiny potlačuje. Organizace pro ochranu lidských práv obviňují barmskou vládu z genocidy, vypalování vesnic, vraždění dětí, mučení, znásilňování nebo deportace oponentů na nucené práce. 

V současnosti je v Barmě více než 2100 politických vězňů, včetně nositelky Nobelovy ceny míru a vůdkyně opozice Aun Schan Su Ťij, kterou režim drží v domácím vězení již více než 13 let. Barmská společnost je pod dohledem tajné policie a za opoziční činnost či jen kritiku vlády hrozí několikaleté až doživotní tresty odnětí svobody. 

/*json*/{"map":{"lat":22.6342926938,"lng":96.15234375,"zoom":5,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Na útlak v Barmě vzpomněla v Profilu Studia 6 i barmská aktivistka Zoya Phan, které ve 14 letech z Barmy uprchla s matkou a sestrou a nyní žije ve Velké Británii. „Když mi bylo 14, byla moje vesnice zničena. Schovávali jsme se v úkrytu, ale nemohli jsme přežít, protože bomby dopadaly na zem, ta se třásla a děti se bály. Pak jsme se schovávali v džungli. Jedli jsme, co jsme našli. Nakonec jsme se dostali do utečeneckého tábora,“ vzpomíná barmská aktivistka. 

Junta různorodost potlačuje

V zahraničí se pak Zoya Phan začala zajímat, jak Barmě pomoci. Stala se mezinárodní koordinátorkou organizace Barma Campaing UK. Zoya Phan usiluje o vznik barmské federace. „Chceme federální unii v Barmě, kde budou jednotlivé etnické skupiny autonomní, budou moci žít vedle sebe. Budeme mít ústavu, která by zaručila základní lidská práva a zaručila by ochranu jednotlivých kultur,“ přeje si aktivistka. „V Barmě žijí různá etnika, různé kultury, různé jazyky… Problémem v Barmě je, že se režim snaží tuto různorodost potlačit,“ dodává. 

Cesta k demokratickému režimu proto není v Barmě jednoduchá. Navíc když vojenskou juntu podporují takové země jako například Čína nebo Rusko, které do Barmy dodávají zbraně. Některé západní mocnosti mají v Barmě, která je bohatá na ropu, navíc ambice investovat. Podle Zoyi Phan je proto nutné tuto ekonomickou podporu barmské vlády zničit. A to například tím, že vlády západních zemí schválí embargo na dodávku zbraní nebo že nebudou podporovat společnosti, které v Barmě investují.