Smíření Němců s Čechy se podle Vlka církvi zatím nepovedlo

Pasov (Německo) - Přestože se církev hned po pádu železné opony snažila o usmíření Česka s Německem, zatím se to ve společnosti nepodařilo a smířlivá gesta církevních hodnostářů nenašla odraz ani u politiků. V rozhovoru pro Passauer Neue Presse to řekl kardinál Miloslav Vlk. Rozhovor dnes vyšel několik hodin předtím, než navečer bude prezident Václav Klaus debatovat v sídle pasovského vydavatelství s vídeňským arcibiskupem Christophem Schönbornem.

Do Česka přijede 26. září hlava katolické církve Benedikt XVI. List připomněl, že papež pochází z Bavorska, kde žije plno odsunutých Němců. Podle deníku se prý v Česku objevují hlasy, že by Benedikt XVI. mohl být hlásnou troubou sudetských Němců. „Na to odpovídám protiotázkou, jestli pro to existují nějaké důkazy,“ řekl Vlk. Dodal, že biskupové po válce tehdejší vládu vyzvali, aby při odsunu Němců neuplatňovala princip kolektivní viny a postupovala humánně. Napsali to ve svém pastýřském listu i v memorandu, které zaslali kabinetu. Dokumenty komunistické státní bezpečnosti zas dokládají, že v roce 1968 český a německý biskup spolu jednali o usmiřujícím setkání katolíků obou zemí v Litoměřicích, řekl Vlk.

Uvedl dále, že česká církev s bavorskou obnovila kontakty krátce po sametové revoluci v roce 1990. Biskupské konference zemí si vyměnily dopisy se vzájemnými omluvami za bezpráví z minulosti. V církevních kruzích byla prý připravenost ke smíření znatelná. „Doufali jsme, že tím dáváme znamení občanské společnosti. To se ale nepovedlo,“ konstatoval Vlk. Důvodem je podle něj komunistický režim, který ve společnosti „živil myšlenku domnělého německého revanšismu“ a vyvolával dojem, že lidé z druhé strany hranice ohrožují bezpečnost a chtějí Čechům vše vzít.

Smířlivá církevní gesta se podle něj v politice neodrazila. „Politici na obou stranách, ale zvlášť tady u nás v Česku, to nepochopili jako klíčový moment. Naopak. Využívali nacionalismus jako trumf ve volbách a při jiných příležitostech,“ řekl kardinál.