Hominid Ardi je zřejmě nejstarším předchůdcem člověka

Washington - Lidé a lidoopi měli společného předchůdce, ale dál se vyvíjeli nezávisle na sobě. Ukazuje to nejstarší kosterní nález předchůdce člověka, 4,4 milionu let starého hominida, kterému archeologové říkají Ardi. Archeologové objevili pozůstatky v roce 1994 v oblasti Afar, asi 230 kilometrů od etiopské Addis Abeby. Ardi, vysoká 1,2 metru a vážící 50 kilogramů, se toulala lesy o milion let dřív než světoznámý hominid nazývaný Lucy, ta byla dosud považována za nejstaršího předchůdce člověka. Ardi je podle antropologů dalším článkem odhalujícím tajemství vývoje lidského rodu. O jednom z údajně nejvýznamnějších objevů pro další zkoumání lidského rodu informoval vědecký časopis Science.

Podle vědců se lidé nevyvinuli z předchůdců dnešních šimpanzů. Výzkum Ardi ukázal, že šimpanzi i lidé mají společného předka, ale oba druhy se pak vyvíjely a měnily odděleně. „Není to společný předek, ale je to nejblíže, kam jsme se zatím mohli dostat,“ řekl o Ardi ředitel Výzkumného střediska lidské evoluce na Kalifornské univerzitě v Berkeley Tim White.

Vývojové řady člověka a lidoopů se setkaly pravděpodobně před šesti až sedmi miliony lety, řekl White. Kostra Ardi, známé jako Ardipithecus ramidus, má nicméně znaky, které se u současných afrických opic neobjevují.

Video Fosílie nejstatršího předchůdce člověka
video

Fosílie nejstatršího předchůdce člověka

Ardi se pohybovala v korunách stromů i na zemi

Díky zachovalosti kostry o Ardi víme, že po zemi chodila sice neohrabaně, ale vzpřímeně a neopírala se o klouby sevřených pěstí tak, jak to dělá šimpanz. Jinak však rozměry a hmotnost těla (120 cm, 50 kg) i mozku jsou podobné šimpanzím parametrům. Podobně jako on měla velká chodidla s palcem odkloněným do strany. Umožňovalo jí to bezpečně šplhat po stromech, kde jistě hledala úkryt před predátory, protože nemohla být dobrým běžcem. Stromy jí poskytovaly bezpečí, potravu a pravděpodobně také nocleh v hnízdech z větví, které si možná, jako dnešní šimpanz, stavěla. „Když postupujete od hlavy k palci u nohy, pozorujete živou mozaiku, která není ani šimpanzem, ani člověkem. Je to Ardipithecus,“ řekl White.

Alan Leshner, Americká asociace pro rozvoj vědy:

„Závěr je, že muselo dojít k velkým změnám v chování raných hominidů. Dramatickému zvratu u potomků Ardi, u kterých se vyvinula schopnost chodit po dvou, osvojování práce s různými nástroji a obrovskému rozvoji mozku.“

Lidé si podle Whitea vsugerovali tvrzení, že šimpanzi se příliš nevyvinuli. Výzkum Ardi však naznačuje, že gorily a šimpanzi nechodí po kloubech prstů, protože jsou primitivnější než lidé, ale protože se vyvinuli tak, aby snáze přežívali v lesních porostech.

/*json*/{"map":{"lat":12.105624,"lng":40.634685,"zoom":8,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":12.105624,"lng":40.634685,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/