Španělsko spočítá oběti občanské války

Madrid – Španělsko se pokusí spočítat a identifikovat oběti občanské války z 30. let 20. století, které jsou masově pohřbeny v Údolí padlých v horách u Madridu. Rozhodl o tom španělský parlament přijetím zákona, který pověřuje vládu, aby sčítání a identifikaci uskutečnila do šesti měsíců. Spočítat se mají oběti z řad frankistů i republikánů. Identifikace ostatků má mimo jiné sloužit k tomu, aby si lidé mohli pozůstatky svých příbuzných odvézt a pohřbít soukromě. Zjištění celkového počtu zde uložených padlých má přispět k bližšímu poznání některých aspektů daného období dějin.

O počtu obětí, které byly v uplynulých desetiletích pohřbeny v Údolí padlých, panují pouze dohady. Nejčastěji se mluví o 40 až 60 tisících, objevují se ale i vyšší čísla. Údolí ležící asi 50 kilometrů severozápadně od Madridu si vítězný frankistický režim původně zvolil k vybudování monumentu zbožštění fašismu a totalitarismu, později zde vyrostlo mauzoleum diktátora Franciska Franka a zakladatele španělské fašistické strany Josého Antonia Prima de Rivery.

Ve skalní bazilice budované od roku 1940 do 1958 zajatými republikány byli původně pohřbíváni jen příslušníci vítězného tábora, jejichž pozůstatky byly identifikovány. Později sem však byly přenášeny ostatky padlých obou táborů z různých bojišť po celé zemi, takže podle některých názorů počet zde pohřbených republikánů přesáhl počet frankistů.

Po pádu frankistického režimu španělské vlády význam mauzolea postupně snižovaly. V roce 2007 byl přijat zákon o rehabilitaci obětí frankismu, podle nějž má být Údolí padlých „depolitizováno“ a změněno v památník všech obětí občanské války. Zbývající frankisté sice zde dosud pořádali každý 20. listopad vzpomínkovou slavnost k výročí úmrtí Franka v roce 1975, kněz baziliky však nedávno oznámil, že mši za Franka už k těmto výročím sloužit nebude.

Během občanské války (1936-1939) a následné diktatury, která se zpočátku projevovala značně krutě, zahynulo podle kvalifikovaných odhadů přes půl milionu lidí. Bylo mezi nimi i mnoho cizinců, kteří pomáhali na obou stranách, včetně Čechoslováků bojujících v rámci interbrigád na republikánské straně.