New York – Nejlépe se žije v Norsku, nejhůř v subsaharské Africe a v Afghánistánu. Česko si sice oproti loňsku o čtyři místa pohoršilo, přesto se udrželo mezi 38 zeměmi s velmi vysokou životní úrovní – spolu se Slovinskem jako jediné z postkomunistických zemí. Slovensko, Polsko nebo Maďarsko jsou až ve druhé kategorii zemí s vysokou životní úrovní. Vyplývá to ze Zprávy o lidském rozvoji 2009, kterou dnes zveřejnil Rozvojový program OSN (UNDP).
Podle OSN se nejlépe žije v Norsku, nejhůř v Nigeru
Hodnocení životní úrovně se opírá o takzvaný index lidského rozvoje. Jde o kombinaci ekonomických a sociálních ukazatelů, jako je například průměrná délka života, přístup ke vzdělání nebo HDP na hlavu ve vztahu k mezinárodně srovnávané koupěschopnosti. Nezahrnuje však složitější ukazatele, jako je třeba nerovnost mezi pohlavími nebo respektování politických svobod.
Na prvních místech žebříčku 182 zemí figurují v hodnocení Norsko, Austrálie a Island, který ztratil prvenství z minulého ročníku 2007/2008. První desítku uzavírají na dalších místech Kanada, Irsko, Nizozemsko, Švédsko, Francie, Švýcarsko a Japonsko.
Nejhorší životní úroveň mají státy subsaharské Afriky, stižené válečnými konflikty a epidemiemi. Na posledních pěti místech figurují Mali, Středoafrická republika, Sierra Leone, Afghánistán a Niger. Francie, Peru, Chile, Venezuela a Kolumbie si proti minulému ročníku polepšily o nejméně tři místa především díky vyšším výdělkům a průměrné délce života. V případě Číny, Kolumbie a Venezuely se na lepším výsledku podílel také pokrok ve vzdělávání.
Index lidského rozvoje zveřejňuje UNDP každoročně od roku 1990. Letošní hodnocení, sestavené podle dat z roku 2007, tedy před hospodářskou recesí, ukazuje významné rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Autoři zprávy se kromě indexu rozvoje letos zaměřili na migraci.