Dva britští poslanci byli v 60. letech agenty československé StB

Londýn - Československá StB měla v 60. letech dva agenty mezi labouristickými poslanci a jeden z nich byl dokonce náměstkem ministra. A posledním špionem ze sovětského bloku odhaleným v Británii byl Čech Václav Jelínek alias Erwin van Haarlem. Uvádějí to vydané „autorizované dějiny“ britské kontrarozvědky MI5, kterou napsal renomovaný historik Christopher Andrew. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček upřesnil, že StB (I. správa) vedla Johna Stonehouse a Willa Owena pod krycími jmény „Kolon“ (registrační číslo 43075) a „Lee“ (registrační číslo 41611).

Na poslance Stonehouse upozornil v červenci 1969 americkou tajnou službu po svém útěku na Západ československý špion Josef Frolík, který si ale nebyl stoprocentně jist. Když po informaci od Američanů britská kontrarozvědka Stonehouse konfrontovala, jeho přesvědčivé vystupování při výslechu ji vedlo k závěru, že podezření je chybné. Nebyla to však pravda a deset let poté jiný agent StB, který uprchl na Západ, poskytl přesvědčivé informace, že Stonehouse byl opravdu českým agentem, uvádí kniha napsaná na základě archivů MI5. Stonehouse byl v labouristické vládě Harolda Wilsona například náměstkem ministra letectví či ministra pošt a telekomunikací.

Případ poslance Owena, o kterém informoval také Frolík, byl jednoznačnější. Poslanec, kterého československé tajné služby získaly již v roce 1954, byl veden především hmotným ziskem. Podle Frolíka ho zajímalo jen 500 liber měsíčně a požadoval - přes zjevné riziko - pravidelné bezplatné dovolené v Československu. Owen byl nakonec vyslýchán v lednu 1970 a přiznal se, že dostával zaplaceno od Čechoslováků za informace. Dělal to prý pod tlakem a tvrdil, že nepředal nic důležitého. Když byl pak konfrontován s výpisy z bankovního konta, rezignoval na poslanecké křeslo. Při následujícím soudu byl ale osvobozen, protože soud uznal argument obhajoby, že Owen je bláhový stařec, který nic vážného nevyzradil. Podle Frolíka ale předal důležité informace o britské armádě na kontinentě.

Video Telefonát Milana Kocourka
video

Telefonát Milana Kocourka

Až do sovětské invaze v srpnu 1968 byla rezidentura StB v Londýně často úspěšnější při kontaktech s britskými politiky a odboráři, kteří byli méně podezřívaví vůči Čechoslovákům než vůči Rusům, píše Andrew.

Christopher Andrew

„Je to vůbec poprvé, co některá z větších světových tajných služeb umožnila historikovi zvenčí přístup k prakticky všem svým materiálům sahajícím od jejích počátků až do současnosti.“

Posledním odhaleným špionem ze sovětského bloku byl Václav Jelínek

Posledním velkým špionážním případem 80. let v Británii byl Nizozemec Erwin Van Haarlem, kterého britští agenti zatkli 2. dubna 1988 v jeho bytě v severním Londýně. Van Haarlem měl ve chvíli zatčení na uších sluchátka a přijímal v kuchyni kódované instrukce z Prahy. V šoku přiznal, že je Čech a požádal Brity, aby informovali české velvyslanectví. Stejně tak ukázal mýdlo, v němž byly ukryty komunikační šifry. Van Haarlem byl totiž československý špion Václav Jelínek, který vystupoval pod převzatou identitou skutečného Erwina van Haarlema. Měl především pronikat mezi britské stoupence sovětských Židů, kterým Moskva zakazovala emigraci do Izraele. Pozdější šéfka MI5 Stella Rimingtonová při procesu s Van Haarlemem uvedla, že byl ale především „spícím“ špionem, který by poskytoval informace v případě války, kdy by velvyslanectví nemohlo normálně fungovat.

Van Haarlem/Jelínek byl odsouzen k deseti letům vězení. V roce 1993 byl propuštěn a vrátil se do ČR. Podle knihy, která o něm vyšla v ČR v roce 2005, pracoval ve druhé polovině devadesátých let jako tlumočník v Investiční a Poštovní bance.

Christopher Andrew je renomovaný britský historik a je autorem například knihy Mitrochinův archiv o sovětských tajných službách. MI5 mu dala podle jeho slov „prakticky neomezený“ přístup do svých archívů. Knihu provází i řada unikátních fotografií. Podrobné studium téměř půl milionu dokumentů mimo jiné prokázalo, že na úspěchy, které slavili britští agenti v boji proti svým protějškům z hitlerovského Německa, nedokázali po válce dlouho navázat. Sovětskou špionáž tak poprvé dostali pod kontrolu až v 70. letech.

Londýnské sídlo britské tajné služby MI5
Londýnské sídlo britské tajné služby MI5
Více fotek
  • Londýnské sídlo britské tajné služby MI5 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1157/115629.jpg
  • Britský historik Christopher Andrew, autor dějin tajné službyMI5 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1157/115633.jpg